V dnešní době plné neklidu a aktuálního lockdownu je na každého z nás vyvíjen velký tlak. Se zátěžovými situacemi se setkáváme již od raného dětství. V zaměstnání pak o zátěžové situace také není nouze, o tyto se může postarat nadřízený stejně jako podřízený, navíc v dospělosti na nás nemusí zátěžově působit pouze pracovní prostředí, ale se stresovými situacemi se můžeme setkat i v rodinném životě.
V podstatě lze říct, že každý jedinec je vystaven určité zátěži, ta se mezi jednotlivými jedinci liší svou intenzitou a charakterem a na základě těchto rozdílů může mít na zdraví jedince nemalý vliv. Stres je však jedna z věcí, kterou můžeme a měli bychom ovlivnit, říká primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná.
Stres nemusí vždy představovat pouze zlo. „Stres může klidně i prospívat, to je tzv. eustres, ve chvílích kdy se na něco těšíme, když nás něco baví, když jsme do nějaké aktivity ponořeni – tato aktivace může organismu prospět a až zpětně si uvědomíme, že nám vlastně bylo špatně," říká lékařka.
Stres ale podle ní může imunitu také zhoršovat, obvykle pokud působí dlouhodobě, to je tzv. distres. Dlouhodobý stres je způsobován například špatnými mezilidskými vztahy, nevyhovujícím zaměstnáním, při dlouhodobém finančním nedostatku, sociální izolací, atd. Dlouhodobý stres škodí imunitě významným způsobem.
Dlouhodobý stres může způsobit spoustu potíží. Bývalá obvodní lékařka v důchodu Mudr. Hana Staňková říká, že může jít o potíže různého druhu. „Většinou se míra velkého stresu projevuje pomalu a člověk si tedy nemusí závažnost ucědomit. Začíná to například velkým padáním vlasů, zhoršení pleti, nechutenstvím či problémy kvalitně spát. Tyto problémy se pak mohou dále rozrůst a začíná opravdový problém - trávící a kožní potíže, astma, problémy s ovládáním emocí, které mohou vést k vážným psychickým onemocněním, říká Staňková.
„Každý člověk má tzv. vulnerabilní místo, tedy slabé místo našeho organismu. Když zažíváme stres, tak se naše zdravotní potíže nejčastěji projevují právě na tomto vulnerabilním místě. Znamená to tedy, že lidé se od sebe liší subjektivním vnímáním stresu – co je pro jednoho zábava a příjemné vzrušení může být pro jiného silně zatěžující – a také druhem onemocnění, které se následkem stresu rozvine," dodává Spurná.
Jak tedy můžeme stresu předejít? Obě lékařky se v tomto shodují. Je důležité si uvědomit, zda stres, který prožíváme je opravdu nutný a nevyhnutelný. „Pokud jsme ve stresu ze svých děti, se kterými se musíme doma učit, tak to můžeme považovat za nutný stres, a budeme se snažit si tyto okamžiky nějak zpříjemnit. Např. nastolením systému, který vyhovuje nám i dětem, zpříjemněním prostředí, odměnami, atd. Dále je potřeba snažit na nově vzniklou situaci zadaptovat – říct si, že jinak to nejde a snažit se si povinnosti vhodným způsobem zpříjemnit. Pokud je zdrojem dlouhodobého stresu situace, která pramení z dlouhodobého neuspokojivého vztahu nebo ze zaměstnání, tak je nutné tuto situaci řešit, nikoliv se na ni zadaptovat. Lidé se změn v životě bojí, a proto raději dlouhodobě žijí ve stresu,” říká Spurná.
„Myslím si, že je velmi důležité, aby si lidé uvědomili “svoje bohatství”. To, že mají střechu nad hlavou, milující rodinu, jídlo i pitnou vodu. Fakt, že pokud si s někým chcete popovídat, stačí zvednout telefon. Lidé v minulosti tuto možnost kolikrát něměli, někteří nemají ani dnes. Pokud si tedy svoje bohatství uvědomíme, nemusí se nám každodenní problémy zdát tak hrozné a změní se v maličkosti, nad kterými pak třeba jen mávneme rukou. Také je možnost vyhledat zdravotní pomoc, jako třeba terapeuta. Důležité je být sociální, o svým problémech mluvit, ne je pouze potlačovat. Také zdravá životospráva a sport dělají velké divy," doplňuje Staňková.
Velkým pomocníkem při zvládání stresu je meditace. Několik studií již potvrdilo, jak velmi prospěšná je pro lidskou mysl, přitom se jí stačí věnovat pár minut denně. „Zkuste po dobu jednoho měsíce ráno vstát a meditovat na 10 minut, poté můžete čas navyšovat. Na nic konkrétního nemyslete, soustřeďte se pouze na svůj dech a buďte v klidném prostředí, které na vás “dýchá” pozitivní energií. Na začátku bude težké se takto uvolnit, ale uvidíte, že už za týden pocítíte rozdíl. Je velmi důležité svojí duši “ulevit” a “vyprázdnit” z ní alespoň na pár minut denně stres. Na to je meditace jako stvořená,” popisuje Staňková.
Pokud nic nezabírá, je na čase vyhledat odobrníka. V dnešní koronavirové době, kdy chceme lidský kontakt co nejvíce zmenšit, můžete vyhledat pomoc i online. Například Brněnské centrum nabízí lidem online psychologickou podporu. „Cílem této služby je zejména poskytnout odbornou pomoc všem, kteří se potýkají s psychickými obtížemi a nemohou aktuálně vyhledat jinou formu psychologické pomoci, například z důvodů nedostatku financí, omezení provozu služeb či obav z vycházení do společnosti,“ uvedl psycholog a terapeut Pavel Strašák.
Služba je určena hlavně pro lidi z v Jihomoravského kraje. Délka konzultace je obvykle necelá hodina. Centrum Platan není krizová linka. Konzultaci si lze domluvit na e-mailu centrum.platan@tripitaka.cz.
„Hlavně se za to nestydět. Spousta lidí má obavu, že je společnost bude soudit za to, že na terapie chodí, ale není tomu tak. Tato doba je opravdu náročná a říct si o pomoc je vždy projevem síly, kterou máte. Pečujte o své vnitřní zdraví, stejně jako o to vnější,” uzavírá Staňková.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
