Co s Bílým domem? Město ho chce prodat za nejvyšší nabídku, mladí architekti nabízí řešení

Cena za rekonstrukci rovná se ceně za budovu

Město už v červnu avizovalo, že hodlá podniknout kroky v případě odprodeje Bílého domu. Ten v současnosti slouží částečně jako zdravotnické zařízení, částečně jako kulturní centrum se sálem Břetislava Bakaly. Ordinace místní polikliniky se však postupně přesouvají do nově opravené budovy na Zahradníkově ulici nedaleko Konečného náměstí.

Brno tak projednává možnost odprodeje. „Město hledalo zájemce několik let. Nyní se bavíme o tom, že bychom to nabídli v dražbě,“ uvedl náměstek primátorky Tomáš Koláčný, podle kterého by na stabilizaci a rekonstrukci budovy bylo potřeba 150 až 200 milionů korun. To je přitom odhadovaná cena celého objektu.

Jde o unikátní dílo moderní architektury, brání stavbu odborníci

Právě na skutečnost, že má budova nevyčíslitelnou architektonickou hodnotu, se odkazuje řada architektů, urbanistů a historiků umění. Podle nich je Bílý dům architektů Miroslava Spurného a Františka Jakubce unikátním příkladem moderní poválečné architektury, jakých v Česku není mnoho.

„Bílý dům lze připodobnit ke slavné Švýcarské koleji v Paříži od Le Corbusiera,“ uvedl například na obranu brněnské stavby Rostislav Švácha z Akademie věd. S Jakubcem souhlasí i krajský zastupitel a nadšenec do brněnské architektury Michal Doležel.

„Bílý dům představuje jeden z mála kvalitních a doposud zachovalých objektů, které v vznikly v Brně po roce 1945. Architektonický výraz Bílého domu působí lehce a elegantně a odkazuje se k tradici funkcionalistické architektury,“ prohlásil Doležel.

Chceme Bílý dům jako kulturní památku, žádají tisíce lidí

Jednou z cest, jak zajistit samotnou existenci stavby, je prohlášení budovy kulturní památkou. O to se už delší dobu snaží brněnských architekt Martin Švec. Minulý rok proto založil petici požadující zapsání Bílého domu do seznamu kulturních památek.

„Objekt je architektonicky cenný, odkazuje na světové tendence poválečné architektury. Navíc odlehčuje prostor velké křižovatky. Památková ochrana je jediný institut, který může zabránit zbourání budovy. Mám informaci, že se mnozí developeři vyslovili, že by ji rádi zbourali,“  prohlásil Švec pro Deník Rovnost. Petici od loňského roku podepsalo přes 7 tisíc lidí.

Prodáme za nejvyšší nabídku

Ke hlasům odborníků a části veřejnosti však současná koalice příliš vstřícná není. K Bílému domu se v červencovém časopisu Metropolitan, jež vydává brněnský magistrát, vyjádřil radní pro oblast majetku Róbert Čuma.

„Jsme si pochopitelně vědomi toho, že existují lidé, kterým se Bílý dům líbí a byli by rádi, aby byl opraven a zachován,“ uvedl Čuma. Podle něj je však cílem města transparentní proces prodeje ve veřejné nabídce. Za nejvyšší cenu, ať už v případě budoucí rekonstrukce nebo demolice.

„V koalici panuje shoda prodat Báíý dům nejvyšší nabídce. V tuto chvíli zvažujeme, zda vypsat nabídkové řízení s podmínkou citlivé rekonstrukce nebo bez omezení – i s možností demolice a stavby nové budovy,“ dodal Čuma.

Nabízíme řešení, ozývají se mladí architekti

S řešením, které by zachránilo současnou umělecky hodnotnou, avšak pro město ekonomicky neudržitelnou stavbu, přišlo brněnské architektonické studio KOGAA. Mladí architekti našli investora a nabídli městu odkup, Bílý dům by zůstal stát, prošel by však významnou proměnou.

„Navrhujeme proměnu Bílého domu tak, aby zůstaly zachovány kulturní a společenské funkce a architektonická hodnota budovy. Chceme zároveň citlivě a přitom efektivně ukotvit budovu v rámci urbanismu města a vytvořit z celého prostoru významný městotvorný prvek,“ uvedl Viktor Odstrčilík ze studia KOGAA.

Architekti se v plánu rekonstrukce věnují i ekologickému aspektu budovy. „Konverze objektu Bílého domu bude navržena tak, aby provozně naplňovala Strategii 2050 města Brna a zároveň podpořila Memorandum o snížení emisí CO2, kterou iniciovalo město Brno na začátku roku 2020,“ prohlásil Odstrčilík.

Ekologická udržitelnost projektu podle něj spočívá především v zachování objektu a základní technologické adaptaci jeho energetické spotřeby. „I za předpokladu, že objekt nebude schopen naplňovat nejvyšší energetické standardy dneška, lze očekávat, že jeho uhlíková stopa bude zásadně nižší, než uhlíková stopa případné demolice a následné výstavby,“ dodal architekt.

Definitivní rozhodnutí ještě nepadlo

O podobě veřejné nabídky, tedy zdali město vypíše soutěž s podmínkou rekonstrukce či připustí rovnou demolicie, ještě koalice definitivně nerozhodla. „Dál probíhají jednání, k rozhodnutí se zatím nedospělo,“ potvrdila redakci Radka Loukotková z tiskového odboru magistrátu.

Jak architekti připouští, jejich nabídka by pro město přirozeně znamenala upuštění od podmínky prodeje za nejvyšší nabídku. Za to však město podle architektů získá unikátní urbanistický prostor a zachrání architektonicky významnou budovu.

„Zachování stávajícícho objektu bude jistě znamenat nižší komerční využitelnosti dotčených parcel. Tento handicap bude sice znamenat nižší cenou odkupu, za tu však město získá unikátní a reprezentativní projekt respektující architektonickou hodnotu místa,“ uzavírá Odstrčilík.