pátek 6. prosince 2019 Mikuláš

Jak se proměnila jižní Morava od Sametové revoluce? Proměna průmyslu a dramatický nárůst teploty

Od pádu totality v roce 1989 se v Jihomoravském kraji zvýšil počet obyvatel téměř o 43.000 na zhruba 1,19 milionu, zvýšila se průměrná teplota v létě až o tři stupně a změnila se ekonomická struktura regionu.

Nárůst počtu obyvatel za posledních 30 let způsobilo stěhování. „Za dané období přišlo do kraje o 52.000 lidí více, než z kraje odešlo. Na druhé straně zemřelo o 9000 lidí více, než se narodilo," uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně.

Podle něj se opakoval přirozený úbytek obyvatel, kdy počet zemřelých převyšuje počet narozených, každý rok v období let 1994 až 2006. „Nejvyšší úbytek byl v roce 2001, kdy to bylo kolem 3500 lidí. V roce 2002 byl úbytek 2700 lidí a v roce 1996 asi 1400 lidí," řekl Adam. Zlom nastal až v roce 2007, a od té doby se až dosud v kraji každý rok naopak více lidí narodilo, než zemřelo.

Jihomoravský kraj se mírně „zmenšil"

Kraje zaznamenaly od pádu komunismu i změnu dělení. Ještě v roce 1989 spadala pod Jihomoravský kraj část Zlínského kraje, Vysočiny i Olomouckého kraje. Teprve až od roku 2000 byla republika rozdělena na nynějších 14 samosprávných krajů. Pro správné srovnání počtu obyvatel nyní a před 30 lety proto Adam použil od roku 1989 údaje pro okresy, které tvoří Jihomoravský kraj dnes - Brno-město, Brno-venkov, Znojmo, Vyškov, Břeclav, Hodonín a Blansko.

Výrazná transformace 90. let

Z ekonomického pohledu se největší změny na jihu Moravy uskutečňovaly v první polovině 90. let. Stejně jako v celém Česku kvůli takzvané přezaměstnanosti v době komunismu a poklesu produkce po listopadu 1989 nastal odliv zaměstnanců z průmyslu a zemědělství do služeb. „Asi žádný z velkých průmyslových podniků v kraji nepřežil tuto transformaci v původní podobě. Některé se rozdělily na více společností, další - jako například Zetor - se transformovaly a omezily výrobu a další zanikly," uvedl Petr Tonev z katedry regionální ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Tradiční průmysly nahradily informační technologie

Největší útlum postihl v kraji těžařský, textilní, kožedělný a oděvní průmysl. Nově naopak v Brně vznikly, nebo do něj přesídlily špičkové technologické firmy díky vývoji brněnských univerzit, které začaly vychovávat velké množství kvalitních absolventů v technických oborech - zejména v oboru informačních technologií. V současnosti tyto společnosti zaměstnávají tisíce lidí.

Dva stupně za třicet let, v létě tři

Na území Jihomoravského kraje se za posledních 30 let také průměrně zvýšila teplota o dva stupně, a v létě dokonce až o tři stupně Celsia oproti dlouhodobému průměru z druhé poloviny minulého století. Uvedl to vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud. Podle něj se příliš nemění srážky v ročním úhrnu. „Logicky zvýšená teplota způsobuje i vyšší výpar, a není tedy překvapením, že při tomto vývoji se objevují stále četněji epizody sucha. Jak postupuje klimatická změna, přibývá i na našem území suchých let," uvedl.

Vyšší teploty podle něj způsobují i dřívější nástup jara, což přináší rychlejší vyčerpání vody vegetací a její nedostatek koncem jara a v létě. „Epizody sucha přinášejí problémy především v zemědělství. Samozřejmě nedostatek vody pro růst a vývoj polních plodin začíná být v našem regionu klíčovým limitem efektivity zemědělské produkce. Již dávno neplatí, že nížiny jsou nejúrodnější oblasti České republiky," doplnil Žalud.

Štítky sametová revoluce, proměny, jižní morava, teplota, nárůst, průmysl, IT

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.