Od pádu totality v roce 1989 se v Jihomoravském kraji zvýšil počet obyvatel téměř o 43.000 na zhruba 1,19 milionu, zvýšila se průměrná teplota v létě až o tři stupně a změnila se ekonomická struktura regionu.
Nárůst počtu obyvatel za posledních 30 let způsobilo stěhování. „Za dané období přišlo do kraje o 52.000 lidí více, než z kraje odešlo. Na druhé straně zemřelo o 9000 lidí více, než se narodilo," uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně.
Podle něj se opakoval přirozený úbytek obyvatel, kdy počet zemřelých převyšuje počet narozených, každý rok v období let 1994 až 2006. „Nejvyšší úbytek byl v roce 2001, kdy to bylo kolem 3500 lidí. V roce 2002 byl úbytek 2700 lidí a v roce 1996 asi 1400 lidí," řekl Adam. Zlom nastal až v roce 2007, a od té doby se až dosud v kraji každý rok naopak více lidí narodilo, než zemřelo.
Kraje zaznamenaly od pádu komunismu i změnu dělení. Ještě v roce 1989 spadala pod Jihomoravský kraj část Zlínského kraje, Vysočiny i Olomouckého kraje. Teprve až od roku 2000 byla republika rozdělena na nynějších 14 samosprávných krajů. Pro správné srovnání počtu obyvatel nyní a před 30 lety proto Adam použil od roku 1989 údaje pro okresy, které tvoří Jihomoravský kraj dnes - Brno-město, Brno-venkov, Znojmo, Vyškov, Břeclav, Hodonín a Blansko.
Z ekonomického pohledu se největší změny na jihu Moravy uskutečňovaly v první polovině 90. let. Stejně jako v celém Česku kvůli takzvané přezaměstnanosti v době komunismu a poklesu produkce po listopadu 1989 nastal odliv zaměstnanců z průmyslu a zemědělství do služeb. „Asi žádný z velkých průmyslových podniků v kraji nepřežil tuto transformaci v původní podobě. Některé se rozdělily na více společností, další - jako například Zetor - se transformovaly a omezily výrobu a další zanikly," uvedl Petr Tonev z katedry regionální ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
Největší útlum postihl v kraji těžařský, textilní, kožedělný a oděvní průmysl. Nově naopak v Brně vznikly, nebo do něj přesídlily špičkové technologické firmy díky vývoji brněnských univerzit, které začaly vychovávat velké množství kvalitních absolventů v technických oborech - zejména v oboru informačních technologií. V současnosti tyto společnosti zaměstnávají tisíce lidí.
Na území Jihomoravského kraje se za posledních 30 let také průměrně zvýšila teplota o dva stupně, a v létě dokonce až o tři stupně Celsia oproti dlouhodobému průměru z druhé poloviny minulého století. Uvedl to vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud. Podle něj se příliš nemění srážky v ročním úhrnu. „Logicky zvýšená teplota způsobuje i vyšší výpar, a není tedy překvapením, že při tomto vývoji se objevují stále četněji epizody sucha. Jak postupuje klimatická změna, přibývá i na našem území suchých let," uvedl.
Vyšší teploty podle něj způsobují i dřívější nástup jara, což přináší rychlejší vyčerpání vody vegetací a její nedostatek koncem jara a v létě. „Epizody sucha přinášejí problémy především v zemědělství. Samozřejmě nedostatek vody pro růst a vývoj polních plodin začíná být v našem regionu klíčovým limitem efektivity zemědělské produkce. Již dávno neplatí, že nížiny jsou nejúrodnější oblasti České republiky," doplnil Žalud.
