Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna schválila po zhruba 3,5hodinové debatě hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům. Zaměstnavatelé nesouhlasí s rozhodnutím poslanců zrušit karenční dobu. Zrušení podle nich povede ke zvýšení nemocnosti a zvýšení nákladů firem.
Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Pro předlohu zvedlo ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, hlasy dodali i čtyři z osmi lidovců. Proti bylo 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.
Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci navzdory vládnímu programu sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.
V debatě se střetli zejména zastánci zrušení karence z řad levice a její obhájci z pravicových stran. K reakcím často využívali i krátké takzvané faktické poznámky, což není ve finálním kole schvalování předloh příliš obvyklé.
"Domníváme se, že se jedná o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc," uvedla za předkladatele Kateřina Valachová z ČSSD. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o karenci jako o hazardu s lidským zdravím. Podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika je zrušení karenční doby ve prospěch většiny. Pirátka Olga Richterová míní, že i 60procentní náhrada zanechává poměrně vysokou spoluúčast pacientů. "Odstrašující efekt tam stále zůstává. Částka není žádná hitparáda," řekla.
Naopak pravice varovala před zvýšením krátkodobé nemocnosti, před fiktivní nemocností a před poškozením podnikatelského prostředí. Jan Bauer (ODS) označil zrušení karence za čirý ekonomický nesmysl. "Z politických důvodů se přepisují pravidla, která dlouhodobě fungovala," řekl. Podle předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vlády v tomto a v minulém volebním období rušily dřívější reformy, aniž by předložily alternativy k udržitelnosti veřejných rozpočtů. "Je to politika 'po nás potopa'," uvedl.
Kriticky se k návrhu postavil i Pavel Juříček z hnutí ANO, byť již ne tak ostře, jako v minulosti. "Díváme se na krátkodobé požitky, ne na dlouhodobé potřeby," podotkl poslanec, který se nakonec hlasování nezúčastnil.
Sněmovna v dílčích hlasováních odmítla návrhy ODS a SPD, které obsahovaly jiné podoby zrušení karenční doby. Občanští demokraté chtěli, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní a odvody se jim snížily o 0,5 procentního bodu. Hnutí SPD prosazovalo, aby první tři dny nemoci hradil zaměstnancům stát z pojištění.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.
Zaměstnavatelé ostře nesouhlasí s rozhodnutím poslanců, aby od července 2019 v prvních třech dnech nemoci začali platit stonajícím pracovníkům 60 procent základu příjmu. Zrušení třídenní karenční doby podle zástupců podnikatelů povede ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem, zástup za nemocné budou za rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná.
"Ze sociálního dialogu se stal sociální diktát. Ministerstvo práce si prosadilo společně s odbory svůj záměr, bez jakéhokoliv kompromisu nebo vstřícného kroku. Nepamatuji v minulosti, kdy ministerstvo postupovalo tímto způsobem. To je na celé záležitosti ještě horší než to, že zrušení karenční lhůty je hlavně politické gesto, než promyšlený krok, který by měl pomoci skutečně nemocným pracovníkům," řekl ČTK předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
"Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta," uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Podle něj firmy budou muset chybějící zaměstnance nahradit, a to většinou při přesčasech, což bude znamenat další náklady na odměny a organizaci.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v době rekordně nízké nezaměstnanosti nebudou mít podniky šanci zástup za chybějící síly najít. Menší a střední podniky se tak mohou dostat do existenčních problémů, míní Dlouhý. "Kompenzace snížením odvodů o 0,2 procentního bodu je směšná. V žádném případě nevyváží finanční a personální dopady na firmy," řekl šéf komory. Dodal, že podle odhadů by dodatečné mzdové a personální náklady s odvody mohly činit až pět miliard korun.
Podle Dlouhého si zaměstnavatelé uvědomují, že není dobré, když jejich lidé chodí do práce nemocní. Řada z firem proto nabízí dny na zotavenou tedy takzvané sickdays či jiné benefity. "Toto rozhodnutí je politické. Vlastně platíme za to, že vznikla určitá koalice po posledních volbách," dodal Dlouhý.
Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák míní, že poslanci schválili pro firmy nejhorší možnou z variant, o nichž tripartita diskutovala. Dlouhý podotkl, že zákonodárci nepřijali žádný ze změkčujících pozměňujících návrhů. "Bylo by fér, kdyby byla zaměstnavatelům poskytnuta alespoň odpovídající kompenzace," dodal Hanák. Sleva na pojistném o 0,2 procentního bodu podle něj zvýšené náklady kvůli proplácení prvních tří dnů nemoci nepokryje.
Podle ministerstva práce by se nemocnost mohla zvýšit o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady tedy podle odhadů vzrostou asi o osm miliard korun. Snížením odvodů se ušetří přibližně tři miliardy. Dopadne to především na výrobní firmy, poznamenal Hanák.
"Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší," řekl šéf svazu. Podle něj se změní firemní benefity, některé firmy mohou sickdays nebo pátý týden dovolené zrušit.
Wiesner podotkl, že karence je běžná v řadě evropských zemí. "Jedním z důvodů zavedení karenční doby v roce 2008 bylo značné zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců, které následně významně kleslo. ČR patřila zejména před zavedením karenční doby ke státům s nejvyšší mírou pracovní neschopnosti v Evropě. Do této situace se nyní pravděpodobně opět vrátíme," uvedl Wiesner.
