Ruská armáda se nyní podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany zaměří na Ukrajině především na defenzivní činnost. Cílem bude upevnit současné pozice na důležitých místech frontové linie. Případný další útok směrem na západ Ukrajiny je podle něj velice málo pravděpodobný.
I když ruský prezident Vladimir Putin loni v únoru tvrdil, že „speciální operace“ na Ukrajině, jak Rusko válku nazývá, byla zahájena s cílem denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, lze podle Zdeňka Petráše s téměř stoprocentní jistotou tvrdit, že primárním cílem bylo zajistit, aby Ukrajina nikdy nepatřila do jiného vojenského bloku než do toho, který kontroluje Moskva.
„Rusko samo sebe již mnoho století chápe jako euro-asijskou mocnost. V případě ztráty Ukrajiny by se tak posunulo mnohem více do Asie a evropské země by mohly ztratit potřebu s Ruskem konzultovat řešení strategických otázek globálního i lokálního charakteru. Tím by přišlo Rusko o postavení, o které vedlo nespočet válek a o které bojovalo staletí," uvedl.
Původní plán na rychlé obsazení Ukrajiny ale selhal. V severním a centrálním směru Rusové nedosáhli žádného významného strategického cíle, ofenzivní činnost se omezila jen na východní část území Ukrajiny, kde se vytvořila frontová linie v délce více než 1000 kilometrů. „Od loňského léta, kdy ruské jednotky dosáhly hranic Luhaňské a Doněcké oblasti, ruská armáda ztratila operační tempo a už nedokázala navázat patřičnou ofenzivní iniciativu, která by umožnila posunout frontovou linii do hloubky ukrajinského území," řekl.
Současné operační aktivity a pohled na stav ruských intervenčních jednotek nasvědčují tomu, že se původní strategický plán zredukuje na udržení nynějších pozic v celé délce frontové linie. A to především v případě území v Záporožské oblasti, v oblasti Chersonu, dále půjde o posílení pozic na Donbasu, tedy posílení hranic Luhaňské a Doněcké oblasti.
Cíle tohoto plánu jsou podle Petráše poměrně jednoduché, a to získání plné vojenské kontroly nad separatistickými republikami Luhaňsk a Doněck a vytvoření podmínek k nastolení civilní správy pod Ruskou federací. A také zajistit obranu a bezpečnost Krymského poloostrova, pro kterou je vojenská kontrola oblasti Chersonu a západního Záporoží klíčová.
„Vše tedy nasvědčuje tomu, ruská armáda se bude v nastávajícím období soustředit především na defenzivní činnost s cílem upevnit své stávající pozice v důležitých místech frontové linie. Případná další intervence směrem na západ Ukrajiny je velice málo pravděpodobná, stejně tak jako ofenzivní činnost ve směru na Oděsu a dále na Podněstří," dodal.
Je pravděpodobné, že pro Kreml bude výchozím bodem pro případné mírové ujednání s Ukrajinou udržení současných okupovaných území. Otázkou je, do jaké míry bude Ukrajina schopna vojensky reagovat na současný vývoj a zda politický cíl ukrajinského vedení, tedy obnova teritoriální integrity z doby před anexí Krymu, bude možné uskutečnit v plném rozsahu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
