pondělí 26. října 2020 Erik

Řada lidí má za to, že ODS je stranou myslící jen na osobní automobilovou dopravu. Ale tak to není, říká Jiří Nantl

Jiří Nantl působí jako ředitel Ceitec – Středoevropského technologického institutu na Masarykově univerzitě. V minulosti zastával mimo jiné funkci prvního náměstka ministra školství. Teď je lídrem Občanské demokratické strany v Jihomoravském kraji do nadcházejících voleb. Na to, jak by řešil problémy, které nejvíce trápí kraj, jsme se ho zeptali v krátkém rozhovoru.

V kampani slibujete, že to v kraji „rozjedete“. Máte nějaké konkrétní plány, jak pomoci podnikání v Brně a na jižní Moravě?
Naše heslo odkazuje v první řadě k dopravní situaci na jižní Moravě, kde máme jedny z nejhorších silnic v republice. Ale také k celkové stagnaci kraje, který poslední roky postrádá obecnější vizi rozvoje. My nabízíme vizi kraje, kde se dobře žije ve městě i na venkově, kde můžeme skloubit výhody Brna a dalších větších měst a jejich pracovních i vzdělávacích příležitostí, ale také příjemný životní styl charakteristický pro jih Moravy. Existuje stále více lidí, které dobře označuje slovo „venkoměšťané“, kteří kombinaci obojího poptávají. Klíčem je ale kvalitní infrastruktura, a to je také hlavní úkol. Krajem se musí dát prostě projet, ať již individuální nebo hromadnou dopravou, v přiměřeném čase. To je úplný základ pro kvalitu života i podnikání. I nyní, v době koronaviru a jeho ekonomických dopadů, budeme muset především udržet investice do oprav silnic. Pokud by se to nepovedlo, celému kraji by se to dlouhodobě vymstilo.

Velkým tématem posledních let je sucho, které Jihomoravský kraj sužuje obzvlášť silně. Jak byste se s tímto problémem snažil vypořádat?
Sucho je dnes už problém prakticky celé země a vyžaduje celonárodní strategii. V rámci kraje považuji za úplnou prioritu věc, která často je přehlížena, a sice opravy vodovodní infrastruktury. Potřebujeme zlepšit hospodaření s vodou a úplně prvním krokem musí být zabránění obrovským ztrátám vody při haváriích vodovodů. Například na Vírském vodovodu při havárii uniká až 15 milionů litrů vody. Celá správa klíčových vodovodů v naší zemi je systémově neuchopená a rád bych, aby Jihomoravský kraj inicioval návrh zákona o páteřních vodovodních infrastrukturách. Vedle toho je potřeba podporovat, ideálně ve spolupráci a spolufinancování s obcemi, konkrétní projekty na zadržování vody v krajině, jako je obnova mokřadů, rybníků, suchých polderů. Kraj by také měl podporovat výsadbu stromořadí kolem krajských silnic.

Dalším problémem je doprava. Kraj na posledním zastupitelstvu schválil aktualizace zásady územního rozvoje. Ty však mají řadu odpůrců. Jste pro jejich aktuálně schválenou verzi? Navzdory protestům například proti vedeni rychlostní silnice 43 podél Brněnské přehrady?
Každý územní plán vždy někomu nebude vyhovovat, dokonalá řešení zde nejsou. Na aktualizované zásady územního rozvoje kraje navazuje i celá řada jiných věcí, než trasa silnice 43. Aktualizace byla potřebná a je dobře, že je. Co se týká silnice 43, vidím tam dva problémy. První, že schválené řešení předpokládající tunel pod brněnskými městskými částmi Bystrc a Kníničky bude velmi drahé. To ve výsledku může snížit pravděpodobnost realizace celého projektu nové silnice, která v tuto chvíli ani není na seznamu státem plánované výstavby dálnic do roku 2030. Řešení s tunelem by bylo také velmi provozně drahé pro město Brno, které by muselo převzít do správy výjezdy z tunelu. Druhý problém je, že trasa silnice 43 byla schválena bez jihozápadní spojky na vídeňskou dálnici. To by znamenalo, že po výjezdu z tunelu pod Bystrcí by na křížení dálnic D1 a D2 zřejmě vznikala věčná dopravní zácpa, ještě horší, než tam běžně bývá nyní. Proto očekávám, že schválení aktualizace zásad územního rozvoje ve skutečnosti nebylo posledním dějstvím této debaty.

Řada politiků v programu zmiňuje stavbu dálnic a opravu lokálních silnic, jsou ještě jiné segmenty dopravy, u kterých byste nějakým způsobem významně podporoval jejich rozvoj?
Řada lidí má za to, že ODS je stranou myslící jen na osobní automobilovou dopravu. Ale tak to není a ukázkou je to, co se daří mým kolegům z ODS v dalších krajích. Je jasné, že potřebujeme rozvíjet také komfortní železniční dopravu, protože na ty silnice se jinak všichni ani nevejdeme. Problém je v tom, že v řadě částí kraje lidé plnohodnotnou alternativu k autu vlastně vůbec nemají. A výstavba nových moderních železničních tratí je záležitost na několik volebních období. Považuji za zásadní, aby v příštím volebním období byla odstartována výstavba nové trati na Znojmo a došlo také k posunu u trati směrem na Vyškov. Dalším problémem je výstavba záchytných P+R parkovišť u železničních stanic, která je z minula zanedbána kvůli špatné koordinaci správy železniční dopravní cesty, krajů a obcí. I když tyto problémy ale začneme řešit, což musíme, bude to reálně tak, že v této dekádě prostě v první řadě potřebujeme zlepšovat silnice, aby se každý občan kraje dostal v přiměřeném čase tam, kam potřebuje.

Tématem, se kterým vy osobně jste dlouhodobě spojen, je školství. Co podle vás může kraj udělat pro lepší vzdělávání?
Kraj je odpovědný v zásadě za střední školství. Tady je potřeba kromě investic do vybavení, které se v určitém rozsahu v minulých letech dělaly, zlepšit personální politiku kraje jako zřizovatele, lépe a intenzivněji pracovat s řediteli škol. Data OECD ukazují, že jeden z nejsilnějších a nejrychleji působících faktorů na kvalitu výuky ve škole, je kvalita ředitele a způsobu jeho práce s učiteli. Tohle se v České republice obecně zanedbává. V našem programu navrhujeme zlepšit odměňování ředitelů, což je nutné i proto, aby se logicky navázalo na státem prováděné plošné zvyšování platů učitelů. A poskytnout ředitelům profesní podporu adekvátní tomu, že jde o náročné manažerské a odborné pozice. Tímto způsobem můžeme v dohledné době posunout jihomoravské střední školství k tomu, aby bylo nejlepší v České republice. Dobrou školu dělá dobrý ředitel. A to celé je plán, který je zcela reálný a v možnostech kraje.

Manažerský akcent je vám určitě blízký hlediska vaší dosavadní profesní zkušenosti jako ředitele výzkumného centra Ceitec. Co myslíte, že z těchto zkušeností využijete na kraji?
Být ředitelem Ceitecu je výjimečná zkušenost, protože Ceitec je silně zakotvený v tomto kraji, je vlajkovou lodí zdejšího výzkumu, ale také dnes jde o mezinárodní pracoviště se 40 procenty zahraničních pracovníků. Ceitec je dnes uznáván jako špičková evropská vědecká instituce. Vytvořit podmínky pro to, co dnes vědci na Ceitecu dělají, ale nebylo snadné. Bylo nutné postavit infrastrukturu, zvládnout počáteční projekt z evropských fondů za více než 5 miliard korun, a také nastavit dlouhodobou ekonomickou udržitelnost centra. Když jsem přebíral funkci ředitele na konci roku 2015, Ceitec na Masarykově univerzitě čelil strukturálnímu deficitu kolem 50 milionů korun ročně. Zrušili jsme některá pracoviště a racionalizovali provoz. Do tří let jsme to dostali do přebytku, ale bylo to tvrdé. Upravili jsme strategii, zaměřili se na dvě hlavní oblasti výzkumu. Za dlouhodobě zásadní, a to i pro region, považuji rozhodnutí, že vedle biomedicíny má srovnatelnou roli hrát biologický výzkum pro zemědělství. I když způsob fungování kraje je jiný, tato zkušenost z vedení institutu, kterým svým rozpočtem kolem 750 milionů korun je srovnatelný s rozpočtem okresního města, bude určitě užitečná v dobách, které budou těžké. Budeme muset zajistit rozvoj infrastruktury kraje a kvalitu veřejných služeb, ale přitom budeme čelit řadě ekonomických omezení. Jsem zvyklý na způsob uvažování, který nevychází z předpokladu, že v rozpočtu bude stále více peněz.


​Zadavatel ODS, zpracovatel TRIMA NEWS s.r.o.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto ODS

Štítky Brno, volby, rozhovor, ODS, Jiří Nantl

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.