Ohrožení pitné vody pro více než 100 tisíc obyvatel. Taková je hrozba těžby stěrkopísku u obce Moravský Písek na Hodonínsku, proti které se staví okolní obce, kraj a hygienici. Ti mají obavu o znečištění nedalekého Bzenec – Komplexu, pátého největšího zdroje pitné vody v Česku. Ombudsmanka poukazuje na nedostatky v postupech úřadů, Piráti na spojení těžaře s Agrofertem.
Lokalita možné těžby štěrkopísku se nachází u Moravského Písku v Jihomoravském kraji. Na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji pak je pátý největší zdroj pitné vody v České republice Bzenec – komplex. Obavy z těžby mají dotčené obce, kraj i hygienici kvůli znečištění pitné vody pro více než 100 000 obyvatel.
Do sporu se tak z vlastní iniciativy vložila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ta ve zprávě o šetření poukázala na nedostatky v postupech Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, Krajského úřadu Zlínského kraje, Ministerstva zdravotnictví a Krajské hygienické stanice Zlínského kraje. Ti mají třicet dní na vyjádření. „Průběžnou zprávu se svými zjištěními zaslala všem dotčeným úřadům a nyní očekává jejich vyjádření. Pak zváží svůj další postup,“ uvedla mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.
Šabatová dále ve zprávě o šetření postupů úřadů poukazuje na fakt, že by se mělo pečlivě uvážit, co je v tomto střetu zájmů prioritní. Zda zájem na vydobytí jednoho z výhradních ložisek štěrkopísku či zájem na zachování strategicky významných vodních zdrojů. „Záměr je také situován těsně při hranici s Jihomoravským krajem, kam primárně mohou směřovat klíčové, potenciálně nepříznivé důsledky jeho realizace. Mimo jiné ohrožení vodního zdroje Bzenec-komplex," uvedla Šabatová ve zprávě.
Dalším pochybným krokem je i to, že jsou těžební aktivity umisťovány v katastru Uherského Ostrohu ve Zlínském kraji, přestože ložisko je v Moravském Písku v kraji Jihomoravském. „Katastrální úřady evidují nemovitosti a vlastníky nemovitostí. V této databázi provádíme aktualizace na základě podaných dokladů. Územní plány, způsoby využití, různá rozhodnutí a povolení jsou v kompetenci Úřadů městských částí, stavebních odborů,“ odpověděla na otázku proč nejsou těžební aktivity umístěny v Jihomoravském kraji odborná referentka Alena Fojtová z Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj.
Na pochybné kroky v celém procesu upozorňují i Piráti a politici z regionu. Pirátský poslanec Radek Holomčík se obrací s otevřenou interpelací na ministra životního prostředí Richarda Brabce, ve které žádá o vyjasnění celé situace. „Ministerstvu životního prostředí a dalším dotčeným orgánům dlouhodobě vytýkáme nedodržování principu předběžné opatrnosti, ignorování odborných posudků a stanovisek odborných organizací, neochotu k veřejné oponentuře EIA i rozpor postupu ministerstva ve vztahu k Národnímu akčnímu plánu pro adaptaci na klimatickou změnu,“ vyjmenoval Holomčík.
Dále také poukazuje na spojení těžaře s koncernem Agrofert. To podle Holomčíka znevěrohodňuje rozhodování státní správy. Společnost AGP Beton v čele s Františkem Jampílkem, která chce štěrkopísek těžit sídlí v budově, kterou vlastní společnost z koncernu Agrofert. „Společnost AGP Beton navíc dříve patřila pod Agrofert, než ji v roce 2017 prodal společnosti České štěrkopísky spol. s.r.o. ovládané právě Františkem Jampílkem,“ vysvětlil spojení Agrofertu s AGP Beton Holomčík.
Agrofert ale spojení zásadně odmítá. „Je to úplně absurdní politická kachna. Jsme obchodní společnost, takže je asi logické, že nakupujeme, prodáváme nebo pronajímáme. Pokud by někdo chtěl dělat nějaké propojení na základě toho, komu jsme kdy, co prodali nebo pronajali, tak bychom byli propojení s celou republikou a třetinou Evropy. Do koncernu Agrofert patří přes 200 firem, které žijí běžným obchodním životem,“ zdůvodnil své vyjádření mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Spojení s AGP Beton Hanzelka dále zdůvodnil tak, že v minulosti se jedna ze společností Agrofertu vyčlenila a prodala betonářskou část svého podnikání, jelikož tento obor byl zcela mimo koncept její činnosti. Jednání probíhala se 6 zájemci, zvítězila nejvyšší nabídka. „Po vyčlenění si AGP Beton pronajal 1 kancelář a skládek (celkem 35 m2) a parkovací stání v naší administrativní budově. Tam mají pronajaty kanceláře i jiné společnosti, protože pronájem našich vlastních prostor naopak ekonomicky smysl dává (jinými slovy to přináší zisk). Tvorba zisku je přitom základním motivem pro naše podnikání,“ dodal Hanzelka. Zbytek spekulací Pirátské strany pak Hanzelka odmítl komentovat a označil je za bláboly.
