Kufr plný tajemství. Vnuk moravského Marca Pola našel tisíce cestovatelových fotek

S cenným objevem se vnuk přerovského rodáka ozval historikovi Martinu Nekolovi, který o Bohumilu Pospíšilovi psal ve své knize Po stopách Čechů na Novém Zélandu. „Svěřil mi celou Pospíšilovu pozůstalost a je moc rád, že se jeho příběh dostává do povědomí,“ vysvětlil Nekola, který se o fotografie podělil s odborníky na historii zemí, jež Pospíšil procestoval.

„Všichni mi řekli to samé: je to naprosto unikátní materiál z konce 20. let minulého století. V archivech československých cestovatelů není tolik snímků míst, která Pospíšil navštívil. Jde například o fotografie z Tchaj-wanu, Bali a Malajska,“ uvedl historik.

Skončil na Novém Zélandu

Pospíšil vyrazil na pětiletou cestu kolem světa v roce 1926. Společnost mu dělal kamarád Josef Hübl. Dobrodruzi společně projeli Balkán, Sýrii, Irák, Koreu, Mongolsko, Japonsko a Čínu. V Asii se nepohodli a pokračovali každý svou cestou. Pospíšil pak sám navštívil Indočínu, Tchaj-wan, zamířil do Austrálie a výpravu zakončil na Novém Zélandu. 

Zpět do Československa přijel cestovatel zvaný moravský Marco Polo s manželkou Elizabeth, která částečně pocházela z maorské komunity. Po návratu uspořádal velkolepou výstavu ve Veletržním paláci v Praze, kde lidem ukázal deset tisíc pořízených snímků. Od roku 1935 se pak se svojí rodinou usadil na Novém Zélandu. 

Vnuk netušil, co děda zažil

Zážitky z cest publikoval Pospíšil ve dvou cestopisech a ještě během cesty kolem světa informovali o jeho zkušenostech také českoslovenští novináři. Pospíšil zemřel v roce 1974. Vnuk Ashley Berrysmith dlouho netušil, jaké zážitky jeho děda nashromáždil. Vše změnil právě až nález lodního kufru.

Objevené fotografie si mohou lidé prohlédnout na výstavě v Havlíčkově vile v Břeclavi. Akci zorganizoval Nadační fond Moravská krása, který se zabývá prezentací moravského folkloru v Česku i v zahraničí. 

„Když jsme se dozvěděli, že Bohumil Pospíšil svým hledáčkem zachycoval folklor a obyvatele v tradičních oděvech z různých částí Asie, všechno do sebe zacvaklo jako přezka na starožitném lodním kufru. Autorovy dobové fotografie z cest ukazují dnes už neexistující místa a rozličné slavnosti, kdy si místní oblékají své nejlepší obřadní oblečení. V mnohém se podobají našim slavnostním krojům a našim zvykům,“ uvedla ředitelka fondu Monika Vintrlíková.