Stejně jako v dalších vodních nádržích, i na Brněnské přehradě se každé léto řeší otázka množení sinic. Proti znečištění už sice několik let účinně pomáhají opatření jihomoravských vodohospodářů, podle vedení městské části Brno-Bystrc je ale kvalitu vody potřeba udržovat také dlouhodobě. Přestože se řešení zdá být jednoduché, na vybudování kanalizace v zastavěné oblasti lokalita čeká už přes dvacet let.
Velká vedra a minimální průtok vody tvoří ideální podmínky pro rozmnožování sinic. Se začátkem prázdnin tak na mnoha místech v tuzemsku hygienici tradičně ruší koupání. Prýglu, jak se v Brně vodním dílu na Svratce přezdívá, se ale podobné zákazy už třináct let netýkají. I díky opatřením Povodí Moravy. Letos vodohospodáři udržují kvalitu vody na druhé úrovni pětistupňové škály.
„Množení se daří výrazně omezovat a zhoršení o jeden stupeň přisuzujeme spíše zakalení vody v důsledku bouřek a rozvoji fytoplanktonu, což je v přírodních nádržích zcela přirozené,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Na bystrcké nádrži vodní sloupec promíchávají a provzdušňují speciální věže, rozdíl teploty mezi hladinou a dnem jsou tak minimální. Škodlivé organismy také nemají potřebné živiny díky srážení fosforu. Povodí Moravy se navíc ještě letos chystá k vylepšení celého systému včetně přidání jednoho zařízení do Rakovecké zátoky.
Každý rok letní koupačka vyjde na 15 milionů korun, které si mezi sebou dělí Brno a Jihomoravský kraj. K ekonomičtějšímu řešení situace by do budoucna podle starosty Bystrce Tomáše Kratochvíla (ČSSD) přispělo vybudování kanalizace, jež v lokalitě chybí. Zamezilo by se tak znečišťování přehrady splašky z okolních chat a domů, které prospívají sinicím.
„Současný stav je takový, že kanalizace končí přibližně v lokalitě Rakovec. Podle studie se na pravém břehu, jenž patří naší městské části, nachází v takzvaném zájmovém území celkem 781 stavebních objektů, u kterých je předpoklad vzniku splaškových vod. Z toho si více než sedm stovek majitelů platí vývoz jímek sami. Nedělám si ovšem velké iluze o tom, že všichni pravidla dodržují a životní prostředí odpovědně chrání,“ dodal.
Už minulý rok proto Kratochvíl navrhl, aby radní nechali vypracovat studii na odkanalizování obou břehů. Ta nabízí šest variant řešení s různou mírou finanční náročnosti. Nejčistší a nejrozsáhlejší možnost zahrnuje úsek od Obory ke stávajícímu napojení v oblasti Rakovce za 530 milionů korun. Návrh počítá s tím, že za stavbu zaplatí město 315,5 milionů korun, zbylých 214,5 milionů pak doplatí vlastníci nemovitostí.
Projektem se v jihomoravské metropoli zabývali už v roce 2001, kdy se cena pohybovala okolo 68 milionů korun. Studie tehdy byla prvním krůčkem správným směrem, na dlouhou dobu ale také posledním. „Vytrvalou aktivitou chceme dosáhnout odkanalizování našeho pravého břehu přehrady. Předpokládám, že radnice Brno-Kníničky bude na levém břehu postupovat podobně,“ uzavřel s nadějí, že se vše nepotáhne dalších dvacet let.
Foto Jitka Koudelová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
