Vědci v Brně vypěstují stromy v půdě z odpadních vod. Ta nahradí produkty z ciziny

Nový recept na hnojivo pro stromy vymysleli vědci z brněnské univerzity. Společně s čistírenským kalem spojili další odpadní suroviny, jako je glaukonit a biouhel, což vytvořilo substrát vhodný pro lesníky i arboristy. „Novinka má i environmentální přesah. Je vyrobena z lokálních surovin a ve zmíněných oborech může alespoň částečně nahradit rašelinu dováženou z pobaltských zemí,“ sdělil Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie Mendelovy univerzity v Brně.

Lesníkům produkt pomůže v lesních školkách nebo porostech starých maximálně deset let. Substrát položí do půdy kolem kmene stromků, které mají vlivem lidské činnosti horší podmínky k životu. „Jsou to různé rekultivace například lomů, nebo místa, kde mají stromy z nějakého důvodu zničenou vrstvu humusu. Dodáním organominerální hmoty zlepšíme jejich vitalitu a prospívání na lokalitách, které jsou extrémní půdně i klimaticky,“ popsal.

V arboristice s novinkou odborníci počítají hlavně při úpravách kořenů už vzrostlé zeleně. Stromy bývají ve městech vystavovány extrémnímu množství chemie, půda je často zhutnělá, alkalická nebo je kořenový systém těchto stromů mělký. „Arboristé v těchto případech používají techniky, při nichž částečně vymění zeminu, například odfoukáním v určité zóně kořenového systému takzvaným pneumatickým rýčem,“ přiblížila Valerie Vranová z Ústavu geologie a pedologie. Půda se tím prokypří a dosypání nového hnojiva pomůže k hlubšímu zakořenění.

Užitčný bude produkt ale i při výsadbě nových dřevin. Pro malé stromky nachystali výzkumníci takzvaný strukturální substrát, jenž obsahuje velké množství kamení. V městské zástavbě má nezastupitelné místo, protože je odolný vůči zhutnění.

Zgranulovaný substrát vytvořený ze stabilizovaného a zkompostovaného kalu, zuhelnatělé organické hmoty, která v půdě vydrží v nezměněné podobě i stovky let a jílového minerálu, vědci prozatím testují. Experimenty provádí na jediné arboristické ploše, jež se v Česku nachází a také v lesních školkách Mendelovy univerzity. Už nyní ale podle Kučery vidí pozitivní výsledky. „Dlouhodobé účinky, například jak se v substrátu rozvíjí kořeny, jaký je tloušťkový či výškový přírůst stromů a další parametry, budeme dále studovat,“ uzavřel.