Přibližně čtvrtina z dvou tisíc stromů, které městský podnik Veřejná zeleň města Brna (VZMB) vysadil od loňského podzimu do letošního léta, nezvládla horké počasí a uhynula. Vysoká intenzita slunečního záření zničila mladé stromy třeba v okolí kampusu nebo ve Wilsonově lese. Správci městské zeleně chtějí ještě více rozšiřovat postupy jako půdní injektáže nebo zálivku s výluhy, které mají kondici rostlin zlepšit.
Na dětském hřišti ve Wilsonově lese slunce popálilo mladé výsadby javorů, přestože je firma zalévala a mulčovala, čímž se dá zabránit nadměrnému odpařování vody. „U výsadby jsme chybu neudělali, ale rostliny z našeho pásma už zkrátka takový sluneční úpal nesnesou," řekl ředitel VZMB Jozef Kasala. V Brně v posledních dnech uhynul třeba javor mléč nebo javor horský. „V minulosti podmínky zvládaly, ale druhová skladba se mění. Teď vydrží tak hrušně, javor babyka, akáty nebo dřezovec. I když ale budeme vysazovat odolnější druhy, musíme dbát na pestrost," dodal.
Intenzivnímu slunečnímu záření lze zabránit leda stínováním, VZMB nicméně využívá několik dalších způsobů pro celkové zlepšení stavu rostlin. „Už asi deset let zkoušíme půdní kondicionéry, díky kterým mohou stromy lépe hospodařit s vodou a kořínky rychleji prokoření. Velmi pomáhá také mulčování a prolívání stromů zálivkou s použitím organických materiálů a výluhů vlastní výroby," řekl Kasala.
Pracovníci VZMB také mnohem intenzivněji stromy zalévají a doplňují vodu do vaků, které slouží k efektivnějšímu zavlažování stromů, obklopených dlažbou či asfaltem. U starších rostlin se osvědčila injektáž kořenového systému, kdy se půda v mezikořenovém prostoru vysokým tlakem vzduchu provzdušní, čímž vznikne prostor pro dodání živin. Následně ke kořenům aplikují vodu s organickým výluhem a kondicionér. Dnes to chtějí dělat v parku Lužánky, kde suchem trpí především jehličnany.
Dopady klimatických změn, které jsou ve městech cítit více než v krajině, vnímá také Lukáš Štefl z Ústavu biotechniky zeleně Mendelovy univerzity. "Podmínky se mění a citelné je to zvláště tam, kde jsou zpevněné povrchy, jako ulice, náměstí, sídliště nebo okolí obchodních center. Stromy jsou stresované a pokud je nějaký delší faktor, jako sucho, teplo, stačí málo, aby odešly," míní.
Reakce na tyto změny podle něj vždy musí být koncepční. „Při nové výsadbě musíme na stromy myslet už na začátku proměny, výstavby nebo rekonstrukce daného místa. Pro stromy je klíčové, aby měly v zemi dostatek prostoru a měly do čeho kořenit. Zeleň nelze řešit ve chvíli, kdy jsou v podzemí inženýrské sítě. Dobře se to povedlo třeba na Mendlově náměstí, kde se stromům věnovala nadstandardní péče. Řešení tam respektuje klimatickou změnu a funkci stromů ve veřejném prostoru," sdělil.
V tomto ohledu obecně vnímá za posledních několik let výrazné zlepšení, kdy zvláště velká města udávají trend. Kromě toho rovněž vyzdvihl potřebu změnit druhové složení a používat i část dřevin, která není domácí. I on ale zdůraznil, že je potřeba různorodost pro případ, že by se objevil nový škůdce nebo choroba. Je třeba myslet také na to, aby dřeviny vydržely i přes zimu. Jako možné druhy Štefl uvedl třeba jerlín japonský nebo břestovec, které by v Brně mohly přežít i na místech, kde nejsou ideální podmínky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Přitom by stačilo,kdyby se zahradní správa postarala jenom jejich zalévání.Totéž se děje na Ústředním hřbitově,kde zasadí stromy,nechají je uschnout a dva roky tam potom stojí suché stromky.To konstatuji z vlastní zkušenosti,kdy jsem kvůli zahradní správě na hřbitově musela úplně změnit zasazané rostliny na hrobě,protože díky chování ,,zahradníků " na hřbitově mi 90% rostlin zcela uschlo a zbývající se ,,zalíbily " romským návštěvníkům.
když se zasadí cokoliv mladého je potřeba zalévat, to ví i nezahradník ... proto je v Brně málo zeleně. To je práce navíc, že?
kdyby za tyto uschlé stromky mohlo horko, pak by nutně musely uschnout VŠECHNY STROMY... a to se nestalo, vy "odborníci!" :-(((
