St 26. 8. 2026Luděk
Vzdělání

Trvalo to desítky let. Vědci z Brna zjistili, jak vznikly hromady mamutích kostí

Nicolas Rosier2 minuty čtení26. 8. 2026, 12:00
Trvalo to desítky let. Vědci z Brna zjistili, jak vznikly hromady mamutích kostí
Trvalo to desítky let. Vědci z Brna zjistili, jak vznikly hromady mamutích kostí · Foto: archiv ARÚB

Otázka, která vědce trápila desítky let, má své rozuzlení. Odpověď přinesly mamutí kosti z Moravy. Odborníci z Brna zjistili, že zvířecí ostatky ve velkých hromadách pravděpodobně schraňovali lidé.

Mamutí kosti z Dolních Věstonic, Milovic a Předmostí přinesly odpověď na otázku, která vědce trápila desítky let. Jak vznikaly velké koncentrace kostí? Mohli za to lidé, nebo se ostatky hromadily přirozeně?

Za hromadami mamutích pozůstatku poblíž pravěkých sídlišť zřejmě mohou lidé, zjistili vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Navíc zjistili, že na nalezištích převažují kosti samic. Výsledky studie publikoval prestižní publikoval časopis Current Biology.

Právě shromažďování mamutích kostí dokládá, že ve střední Evropě během mladého paleolitu žili lidé. Dlouho se nevědělo, zda jde o místa přirozeného úhynu, druhotně přemístěné pozůstatky nebo o výsledek opakovaného lovu, zpracování mršin či dalších lidských aktivit.

Studie spojila archeologickou dokumentaci s analýzou archaické DNA a porovnala nálezy z lidských sídlišť s pozůstatky přirozeně uhynulých zvířat. Pomohla znalost moravských lokalit.

„Výsledky této studie ukazují, jak důležité je vracet se ke starším archeologickým souborům s novými metodami. V případě Dolních Věstonic máme k dispozici materiál získávaný a dokumentovaný několika generacemi badatelů," uvedl vedoucí Centra prehistorické archeologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích Martin Novák.

Odborníci prošli genetické informace o 521 mamutech srstnatých z Eurasie a Severní Ameriky. Přestože v neobydlených oblastech převažovali samci, poblíž lidských sídel až sedmdesát procent jedinců tvořily samice. Právě odlišné pohlavní zastoupení podle vědců ukazuje, že hlavní roli nehrály přírodní procesy, ale lidská činnost.

Z genů odborníci nevyčtou, jak mamuti zemřeli. Lov v některých lokalitách dokazují například hroty zbraní v kostech. Převahu samic lze podle závěrů studie vysvětlit menší tělesnou velikostí i chováním stád. Skupiny samic s mláďaty se mohly krajinou pohybovat pravidelněji než samotářští samci.

"Rozdílný poměr samců a samic sám o sobě nevysvětluje, jak koncentrace mamutích kostí vznikly. Důležitý je až v kombinaci s archeologickými nálezy a terénní dokumentací. Díky novým metodám se tak můžeme vracet ke starým sbírkám a hledat v nich odpovědi na otázky, které dříve nebylo možné řešit," uvedla Soňa Herčíková z archeologického ústavu.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

0

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení

Zatím žádné komentáře. Buďte první!

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Na sídlišti ve Vyškově vznikne parkovací dům pro asi 75 autDoprava

Na sídlišti ve Vyškově vznikne parkovací dům pro asi 75 aut

Na sídlišti Tyršova ve Vyškově vznikne příští rok parkovací dům s kapacitou asi 75 aut. Dalších 30 veřejných parkovacích míst přibude v okolí. Radnice o tom informovala na webu. Sídliště je vozy dlouhodobě přetížené. Výše investice dosud není známa.

Z regionální firmy vyrostl jeden z největších hráčů českého stavebnictví. Letos slaví 35 letSpolečnost

Z regionální firmy vyrostl jeden z největších hráčů českého stavebnictví. Letos slaví 35 let

Společnost SYNER si letos připomíná 35 let od svého založení. Během tří a půl dekády vyrostla z regionální firmy v jednoho z nejvýznamnějších dodavatelů stavebních projektů v České republice. Dnes zaměstnává více než 500 lidí, působí prostřednictvím čtyř poboček napříč republikou a aktuálně realizuje 36 zakázek v souhrnné hodnotě téměř 40 miliard korun.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook