Břeclav před šesti sty lety obléhala obrovská armáda. Hrad ale dobýt nedokázala
Psal se 24. srpen roku 1426, když začalo obléhání břeclavského hradu. Rakouský vévoda Albrecht V. Habsburský se totiž snažil vypudit zdejší husitskou posádku. Dokladem velké válečné akce, od níž uplynulo již šest set let, jsou dodnes kamenné dělové koule. Archeologové je našli před pár lety.
V Břeclavi si dnes připomínají velké výročí. Od začátku jednoho z nejvýraznějších vojenských střetů ve své historii totiž uplynulo šest set let. Přestože město tehdy obléhala obrovská armáda, hrad dobýt nedokázala, připomnělo vedení města na sociálních sítích.
Země byla již několik let zmítaná husitskými válkami. Roku 1426 husité vyrazili na další válečnou výpravu, tentokrát cílenou na statky Lichtenštejnů. Cestou vypálili Podivín, Valtice i podhradí Mikulova. Dále pak vydrancovali i Starou Břeclav a pobořili místní katolický kostel. Hradu se ale zmocnili poklidnou cestou, dovnitř je vpustil zkorumpovaný správce.
Nestačily desetitisíce mužů
Pokus dobýt Břeclav zpět na sebe nenechal dlouho čekat. V srpnu roku 1426 k místnímu hradu napochodovalo vojsko vedené rakouským vévodou Albrechtem V. Habsburským. Podle dobových pramenů čítalo desetitisíce mužů, podle odhadů až čtyřicet tisíc. Šlechtic chtěl z pevnosti vyhnat husitskou posádku. Obléhání začalo právě 24. srpna, nakonec se ale protáhlo a po několika měsících skončilo fiaskem.
Proti vévodově vojsku stála pouze posádka břeclavského hradu. Dodnes nejsou známy přesné počty bojovníků ani jejich velitel, přestože se spekuluje, že v čele mohl být Bedřich ze Strážnice.
Hrad chránila voda i staré valy
Břeclavský hrad měl ve středověku významnou strategickou polohu. Stál uprostřed říčních ramen, šlo tedy o obtížně dobyvatelné místo. Šlo o skvělou pozici pro výpady do Dolních Rakous i Uher.
Pevnost se nacházela na ostrově v nivě řeky Dyje. Jednotlivá říční ramena pak fungovala jako přirozené vodní příkopy. Vojskům tak výrazně pomohlo suché léto. Kolem hradu byly také starší zemní valy. Ty dobře odolávaly palbě a zároveň poskytovaly obráncům vhodné postavení.
Nevydařené překvapení
Vévoda Albrecht sázel na moment překvapení, jenže husité měli velmi dobré zvědy a o plánu věděli s předstihem. Začalo tak obléhání. Kromě diplomatických jednání došlo také na boje. Archeologům z Brna se podařilo objevit kamenné dělové koule a doložit požár či terénní úpravy hradu.
Obléhání přitom nešlo podle představ. V táboře útočníků nebyla shoda a mělo dokonce dojít k zastřelení několika rakouských pánů. Obránci proti tomu byli odříznuti od okolí, zprávy se ale dostaly k dalším husitům. Na Moravu tak mířila pomoc v podobě armády.
Báli se husitů
Vévoda Albrecht proto koncem října několikrát žádal Vídeň o další posily. Vidina husitského vojska ovšem byla značně znepokojivá. Nakonec tak vojska před Břeclaví pole bez boje opustila a odešla zpět do Rakous.
Osvobození přišlo 19. listopadu 1426. Hrad ještě několik let zůstal husitský, poté měl být vykoupen za peněžitou úhradu.
Diskuze
0Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Komentování je jen pro přihlášené