Pod budoucím bytovým domem v ulici Nové Sady se skrývala zapomenutá část historie Brna. Archeologové tam našli základy průmyslových budov z 18. století i dvě železniční točny, které kdysi pomáhaly s provozem jednoho z nejmodernějších překladišť v Rakousku-Uhersku.

Archeologové z Masarykovy univerzity při letošním průzkumu velkomoravského hradiště Pohansko u Břeclavi narazili na několik dosud neznámých hrobů. Objev učinili při revizi výzkumu z 60. let minulého století, kdy odborníci díky moderním metodám znovu prověřují podobu někdejšího kostela i jeho okolí.

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl. Muzeum o tom informovalo v tiskové zprávě.

Cesta do hlubin Moravského krasu nabízí v těchto horkých dnech mnohem víc než jen únik do chladivého podzemí. Kateřinská jeskyně letos slaví 120 let od chvíle, kdy její tehdy známé prostory kompletně zmapoval legendární badatel Karel Absolon. U této příležitosti mohou lidé navštívit mimořádné archeologické prohlídky.

Moravské zemské muzeum otevřelo v Pavilonu Anthropos novou výstavu, která představuje nejvýznamnější archeologické nálezy svých odborníků z posledních deseti let. Mezi exponáty nechybí ani mimořádně cenná rytina mamuta a koně vyrytá do říčního valounu, stará až 15 tisíc let. Výstava návštěvníkům přibližuje vývoj lidského osídlení od pravěku až po středověk.

Velké překvapení čekalo archeology při opravách hradě Veveří. Pod Jižní branou objevili základy mohutné středověké hradby silné přes dva metry, která podle odborníků mění dosavadní představy o vstupu do hradu. Výzkum navíc odkryl i dosud neznámou část historického podzemí.

Stavba Janáčkova kulturního centra v Brně se znovu dostala na stůl radních. Tentokrát kvůli unikátnímu objevu, archeologové při pracích narazili na torzo gotického domu. Město ho chce zachránit a přesunout do budoucího vnitrobloku, kde bude přístupné veřejnosti.

Archeologický výzkum Kateřinské jeskyně v Moravském krasu přinesl další překvapení. Odborníci při prohlížení vykopaného materiálu objevili část kamenné destičky s klínovým písmem. Podle Správy jeskyní jde o záhadný nález, jehož původ je zatím nejasný. Objeveny byly také nové pravěké ozdoby z ulit. Staré jsou více než osm tisíc let.

Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a legendární sošku. Archeolog ale také dlouhá léta pracoval pro Moravské zemské muzeum, vybojoval si model mamuta v životní velikosti a založil Pavilon Anthropos, tehdy ještě sídlící na brněnském výstavišti. Právě tam se mu pracovníci muzea rozhodli umístit novou pamětní desku.

Pod bývalým brněnským Priorem a v okolí budoucího komplexu Dornych objevili archeologové v posledních měsících pestrou mozaiku nálezů. Od železobetonových pilot brutalistní stavby přes pozůstatky Haasova mlýna a Svrateckého náhonu až po novověký hřbitov či artefakty z 12. století. Vysoká hladina spodní vody pomohla zachovat dřevěné konstrukce i kosti ryb.