Stavba bezbariérové plošiny u vchodu do Tyršova sadu přinesla překvapivá nálezy. Výkop tak připomněl různorodou historii tohoto místa.

Archeogenetička Zuzana Hofmanová z brněnské Masarykovy univerzity bude zkoumat otroctví v raném středověku. Získala na to ERC Starting Grant 1,5 milionu eur, tedy více než 36 milionů korun. Jde o jednu z nejméně poznaných kapitol evropských dějin. Se svým týmem bude zkoumat, odkud zotročení lidé pocházeli, kam byli převáženi, jak žili a jak významnou roli hrál obchod s otroky v tehdejší evropské společnosti a ekonomice. Vysoká škola o tom informovala v tiskové zprávě.

Archeologové objevili při stavbě obchvatu Břeclavi keltskou studnu starou více než dva tisíce let. Ve spodní části se zachovala dřevěná výdřeva, kterou ochránila vysoká hladina podzemní vody. Odborníci nyní zjišťují její přesné stáří.

Otázka, která vědce trápila desítky let, má své rozuzlení. Odpověď přinesly mamutí kosti z Moravy. Odborníci z Brna zjistili, že zvířecí ostatky ve velkých hromadách pravděpodobně schraňovali lidé.

Psal se 24. srpen roku 1426, když začalo obléhání břeclavského hradu. Rakouský vévoda Albrecht V. Habsburský se totiž snažil vypudit zdejší husitskou posádku. Dokladem velké válečné akce, od níž uplynulo již šest set let, jsou dodnes kamenné dělové koule. Archeologové je našli před pár lety.

Stavba nového bytového domu v Táborské ulici v Brně přinesla nečekaný archeologický objev. Archeologové tam narazili na odpadní jámy plné opracovaných říčních mušlí, které na přelomu 19. a 20. století pravděpodobně sloužily jako materiál pro domácí výrobu knoflíků.

Až před koncem celého záchranného výzkumu našli archeologové ze společnosti Archaia Brno na místě budoucího bytového domu v lokalitě nazývané Malá Amerika největší překvapení. Byla jím takzvaná haťová cesta ze středověku. Přesnou dataci jejího vzniku přinese až přírodovědná analýza, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková, která o nálezu informovala také na webu Archaia Brno. Výzkum na místě už skončil.

Pod budoucím bytovým domem v ulici Nové Sady se skrývala zapomenutá část historie Brna. Archeologové tam našli základy průmyslových budov z 18. století i dvě železniční točny, které kdysi pomáhaly s provozem jednoho z nejmodernějších překladišť v Rakousku-Uhersku.

Archeologové z Masarykovy univerzity při letošním průzkumu velkomoravského hradiště Pohansko u Břeclavi narazili na několik dosud neznámých hrobů. Objev učinili při revizi výzkumu z 60. let minulého století, kdy odborníci díky moderním metodám znovu prověřují podobu někdejšího kostela i jeho okolí.

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl. Muzeum o tom informovalo v tiskové zprávě.