Badatel Absolon založil Anthropos a zařídil mamuta. Dostal novou pamětní desku
Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a legendární sošku. Archeolog ale také dlouhá léta pracoval pro Moravské zemské muzeum, vybojoval si model mamuta v životní velikosti a založil Pavilon Anthropos, tehdy ještě sídlící na brněnském výstavišti. Právě tam se mu pracovníci muzea rozhodli umístit novou pamětní desku.
Karel Absolon byl vnukem známého moravského archeologa Jindřicha Wankela. Zároveň ale také badatelem, speleologem, archeologem a dlouholetým pracovníkem Moravského zemského muzea (MZM) Na pražské Karlově univerzitě získal titul profesora. Mimo toho, že je znám především coby objevitel Věstonické venuše, je také zakladatelem brněnského Pavilonu Anthropos.
„V době mezi světovými válkami, kdy byl na vrcholu badatelských sil, byl rovněž prosazovaným představitelem a propagátorem československé vědy a kultury v zahraničí," řekl současný vedoucí Archeologického ústavu MZM Petr Kostrhun.
O pamětní desce se mluvilo již nějakou dobu, instituce se ji rozhodla zhotovit ku příležitosti stoletého jubilea a pětašedesáti rokům od Absolonovy smrti. V rámci oslav již muzeum vytvořilo například virtuální podobiznu badatele, která s pomocí umělé inteligence dokáže zodpovídat různé zvídavé dotazy. Pamětní desku se nakonec rozhodli umístit do přízemí současného Anthroposu.
„Původně jsme zvažovali více variant, kam pamětní desku umístit. Nakonec zvítězil právě Pavilon Anthropos. Karel Absolon se tak alespoň symbolicky vrací tam, kde to měl nejraději. Do centra vědy a poznání, do blízkosti svého mamuta," dodal generální ředitel MZM Jiří Mitáček. Právě Absolon totiž v roce 1928 loboval za model mamuta v životní velikosti. Kolosální savec provázený mládětem je 3,5 metrů vysoký a tehdejšímu rozpoložení příliš nevyhovoval.
Organizátoři výstav si nedokázali představit, že by na funkcionalistickém výstavišti mohl stát chlupatý slon. Proto unikátní exponát zamítli, působil na ně až příliš okatě a skoro cirkusově. Absolon se však nezval a s odvážným nápadem došel za největším podnikatelem tehdejšího Československa, Tomášem Baťou. Nabídl mu, že by mamuta mohl používat v reklamě. Baťa svolil.
Na kurážný exponát továrník věnoval tehdy nemalý peněžní obnos ve výši třiceti tisíc korun. Částka se na dnešní měnu vzhledem k inflaci a stavu ekonomiky přepočítavá poměrně složitě. Pokud bychom vycházeli z dobových cen běžných věcí, částka by odpovídala asi 340 tisícům korun. Pokud by šlo o mzdový přepočet, bavili bychom se o částce markantně vyšší. Vystoupala by zhruba na 1,9 milionu korun.
Pamětní desku vytvořila výtvarnice a sochařka Irena Armutidisová. Z jejích rukou vzešla i pamětní deska Karlu Valachovi umístěná v jeskyni Kůlna či pamětní desky šamanově loutce z doby lovců mamutů, která se nachází v původním místě objevu v ulici Francouzské v Brně.
