Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a legendární sošku. Archeolog ale také dlouhá léta pracoval pro Moravské zemské muzeum, vybojoval si model mamuta v životní velikosti a založil Pavilon Anthropos, tehdy ještě sídlící na brněnském výstavišti. Právě tam se mu pracovníci muzea rozhodli umístit novou pamětní desku.

Brno se může pochlubit novou atrakcí, osmimetrovou nafukovací sochou Věstonické venuše. Vznikla jako pocta slavnému archeologickému nálezu, od jehož objevení uplynulo sto let. Gigantická socha se během léta se představí na několika místech jižní Moravy. Nyní je k vidění na Moraváku.

Věstonická venuše byla objevena před sto lety. Významné jubileum pravěká soška už oslavila, nyní ji čeká nevšední mise. Poletí do vesmíru. Češi se totiž rozhodli, že Věstonickou venuši vyšlou na skutečnou planetu Venuši. Otisk ikonické sošky ponese přístroj evropské sondy EnVision, který bude analyzovat chemické složení atmosféry planety a pomůže zodpovědět otázky o její minulosti.

Tým vědců vedený Karlem Absolonem objevil před 100 lety, 13. července 1925, v jednom z pravěkých ohnišť stylizovanou sošku ženy - Věstonickou venuši. Patrně nejznámější český archeologický nález a nejstarší známý umělecký předmět z keramiky na světě byl objeven ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Sošku velikou 11,5 centimetru uchovává Moravské zemské muzeum v Brně (MZM), vystavována je pouze ojediněle a v běžné expozici je nahrazena kopií. Její hodnotu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.

Na jihu Moravy letos slaví sto let od objevu Věstonické venuše a Brňáci ji uvidí jako nikdy předtím. Moravské zemské muzeum pořádá výstavu, kde si lidé ikonickou sošku prohlédnou ze všech stran. Nebude zavřená v krabičce, ale vystavená na otočném stojánku.

Návštěvníci Moravského zemského muzea mohou prostřednictvím umělé inteligence klást otázky digitálnímu avataru Karla Absolona. Technologie využívající prvky AI nosí Absolonovu tvář, převzala ji z dobových fotografií. Příslušné odpovědi na snadné i komplexní otázky vycházejí ze znalosti odborných knih a dlouholetého výzkumu muzejních badatelů.

Před sto lety objevil Karel Absolon jeden z nejcennějších archeologických předmětů světa, Věstonickou venuši. Moravské zemské muzeum k výročí chystá různé akce, originální sošku také vystaví na otočném stojánku. Vzácný nález je s Brnem úzce spojený, za války byl podle legend ukrytý v Biskupském dvoře.

Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikro CT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM), které o tom informovalo na facebooku a webu. V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.

Moravské zemské muzeum v Brně dává k prodeji padesát kopií Věstonické venuše. Další sošky, které vzhledem i váhou věrně napodobují originál z mladého paleolitu, budou podle zájmu následovat. Za jeden kus zaplatí zájemci 690 korun.

Šperky, tetování a různé fyzické úpravy. To není záležitost pouze moderní doby, své tělo rádi zdobili i naši předkové z doby kamenné. Nová výstava v Pavilonu Anthropos návštěvníkům nabízí pohled na šperky a ozdoby z Moravy, které nosili lidé před zhruba 30 tisíci lety. Součástí výstavy jsou i originály sošek Věstonické venuše a šamanovy loutky.