Kdo plánoval zasvětit první aprílový víkend výletování a překvapila jej nepříznivá předpověď počasí, nemusí smutnit. Jižní Morava nabízí nespočet míst, která se dají navštívit i za sychravého jarního dne. Brněnská Drbna zve v pravidelných tipech na víkend na nový prohlídkový okruh na hradě Špilberk i na cestu po stopách lovců mamutů.

Nová archeostezka s pěti informačními panely spojuje Archeopark Pavlov a Dolní Věstonice. Návštěvníky provede po nejvýznamnějších lokalitách kultury lovců mamutů.

Tři a půl metru vysoká socha Věstonické Venuše stojí od sobotního rána v brněnské Galerii Vaňkovka. Socha se však od své slavné předlohy liší v podstatném detailu – chybí jí pravé prso. Má tak ženám a dívkám připomenout, jak důležitá je prevence a samovyšetření při boji s rakovinou prsu. Instalace je součástí projektu Všechny jsme z Venuše.

Pod Pálavou na místě nejslavnějších pravěkých nálezů vznikne nová archeostezka. Lidé díky ní uvidí, kde se nejvýznamnější lokality nacházely. Archeostezka bude patrně od jara na trase mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi,.

Slavná Věstonická venuše byla původně patrně ozdobena pírky ptáka. Svědčí o tom čtyři vpichy na temeni hlavy, které nyní měli možnost analyzovat vědci díky digitálnímu skenu, který přesně před rokem provedli ve firmě FEI. Dírky mají stejný tvar v průřezu, byly vyhotoveny zploštělým hrotitým předmětem a archeologové se nyní budou snažit vpichy srovnat s dostupnými pírky ptáků. Pokud analýza vyjde, potvrdí se hypotéza, kterou měl už na počátku archeolog Karel Absolon, jehož tým Věstonickou venuši v roce 1925 našel.

Hrobové výbavy z doby Velkomoravské říše představí návštěvníkům nová výstava Moravského zemského muzea (MZM). Potrvá do 4. prosince a představuje činnost Centra slovanské archeologie. Moravské zemské muzeum v příštím roce slaví 200 let své existence a postupně prezentuje činnost jednotlivých pracovišť.

V brněnském technickém muzeu včera otevřeli nové expozice věnované optice a výpočetní technice. Ukazují fotoaparáty nebo elektronové mikroskopy. Výstava navazuje na dřívější expozice instalované do roku 1992 v prostorách, které muselo muzeum kvůli restitucím o čtyři roky později definitivně opustit. Uvedli to zástupci Technického muzea v Brně.

Archeopark pod Pálavou připomínající jeskyni lovců mamutů od květnového otevření navštívilo asi 30.000 lidí. Je to více, než provozovatelé očekávali, řekl ČTK Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově, pod které expozice spadá.

Moravské zemské muzeum v Brně dnes zahájí oslavy 200 let od svého založení, které vyvrcholí v příštím roce. Postupně se představí jednotlivá oddělení, první na řadě je Ústav Anthropos, který vystaví tři unikáty v originále. Jde o rytinu ženské postavy na mamutím klu z Předmostí u Přerova, sošku šamana starou asi 30.000 let a také vysušenou trofejní lidskou hlavu z povodí Amazonky - tsantsu.

Při příležitosti 200. výročí vzniku uspořádá Moravské zemské muzeum (MZM) v Brně hru O truhlu velkomoravského pokladu. Tvoří jej kopie šperků z dob Velkomoravské říše za asi 10.000 korun.