Věstonická venuše není z kostí mamuta, jak se předpokládalo, zjistili vědci z Brna

Venuše není z kostí mamuta

„Vyvrácen byl předpoklad Karla Absolona, že byla Venuše vyrobena ze směsi rozdrcené mamutoviny a mamutích kostí. Venuše vyrobená ze spraše obsahovala jen úlomky hornin a drobné jurské fosilie," uvedlo muzeum. Podle vědců získal tehdejší tvůrce suroviny na výrobu venuše někde v prostoru sídliště.

Věstonickou venuši nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška veliká 11,5 centimetru je dokladem počátků keramiky, stará je zhruba 25 tisíc až 29 tisíc let.

Celá Venuše je z jednoho kusu keramického těsta

„Překvapivé je zjištění, že celá Venuše byla vyrobena z jednoho kusu keramického těsta," uvedli nyní vědci. Podle nich to vyžadovalo velkou zručnost a výtvarné cítění. „Ta soška, když ji máte v ruce nebo když se na ni díváte, tak kromě odlomené nohy, která se naštěstí našla, působí velice kompaktním dojmem," řekl České televizi archeolog Petr Neruda z MZM.

Vědci ale také upozornili, že soška nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty by mohla snadno prasknout. V jejím těle jsou rozsáhlé pukliny. Podle Nerudy by úplné zničení sošky mohl způsobit třeba i drobný náraz o tvrdou podložku nebo prudká změna tlaku. „Díky výzkumu tedy můžeme upravit způsoby manipulace a eliminovat její případné poškození," dodalo muzeum.

Muzeum v roce 2018 informovalo na základě předběžných výsledků digitálního skenování na to, že venuše byla vytvořena nejspíš z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi. Skenování také tehdy odkrylo uvnitř těla venuše více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Analýza poté pokračovala.