Před sto lety Karel Absolon objevil Věstonickou venuši. Lidé si sošku v Brně prohlédnou ze všech stran
Před sto lety objevil Karel Absolon jeden z nejcennějších archeologických předmětů světa, Věstonickou venuši. Moravské zemské muzeum k výročí chystá různé akce, originální sošku také vystaví na otočném stojánku. Vzácný nález je s Brnem úzce spojený, za války byl podle legend ukrytý v Biskupském dvoře.
Před sto lety, tedy v roce 1925, našel archeologický tým pod vedením Karla Absolona vzácný artefakt, Věstonickou venuši. Ukrývala se v centrálním ohništi v horní části stanice v Dolních Věstonicích na jižní Moravě, podle místa také dostala svůj název. Jedná se o jeden z nejcennějších a nejznámějších archeologických předmětů světa. Moravské zemské muzeum chystá ke stému výročí nalezení ojedinělé památky mnoho akcí, projekt nese název Venuše100 a má i vlastní web, kde se lidé dozví důležitá data.
Lidé si například vzácnou sošku prohlédnou ze všech stran a úhlů. „Obvykle venuši kvůli obavám z poškození vystavujeme v krabičce, lidé ji tak vidí pouze zpředu. Tentokrát ale bude umístěna ve vitríně na otočném stojánku ve vzpřímené poloze, lidé tak budou mít jedinečnou možnost si ji prohlédnout ze všech stran a všimnout si některých detailů, jako je otisk prstu dítěte nad její levou hýždí,“ řekl novinářům kurátor Věstonické venuše a vedoucí ústavu Anthropos Petr Neruda.
Ačkoliv byla venuše nalezena na Břeclavsku, celých sto let strávila v Brně a je s jihomoravskou metropolí úzce spojená. „Ač se historky povídají různé, s jistotou můžeme říci, že Věstonická venuše strávila celých sto let ve městě Brně. Vedoucí geologického oddělení Moravského zemského muzea Jaroš, který byl členem týmu Karla Absolona, ji záhy po objevení odvezl do Brna. Zde byla ukrývána např. v podzemním trezoru tehdejší Cyrilometodějské záložny (dnešní hotel Grandezza, pozn. redakce) a traduje se, že za druhé světové války byla zazděna ve výklenku za hromadou uhlí pod věží v Biskupském dvoře. Tuto informaci však dnes již nelze s jistotou ověřit“, prozradil generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
Lidé si budou moct prohlédnout i novější, a ne tolik známé venuše. „Budeme prezentovat veřejnosti soubor mladšíc“ venuší z období neolitu před šesti a půl tisíci lety. Tyto venuše představují výrazný archeologický fenomén, spojený s konkrétní dobou a archeologickou kulturou, vyznačující se nejkrásnější keramikou našeho pravěku. Věstonická venuše tak předá prostor svým mladším moravským sestrám,“ přiblížil ředitel historického muzea MZM Marek Junek.
