V Moravském zemském muzeu odstartovala výstava hmyzu. Její autoři chtějí Brňanům ukázat, že hmyz není jen děsivý a otravný, ale mnohdy také krásný a poutavý. Kromě rozsáhlých sbírek za sklem si lidé prohlédnou jednu z největších kobylek, fascinující ďábelskou strašilku nebo švába, který syčí jako had. Dozví se také, jakého brouka japonské děti chovají místo křečků a zjistí, kteří hmyzáci žijí přímo v jihomoravské metropoli.

Moravské zemské muzeum získalo darem notový list psaný skladatelem Leošem Janáčkem. List pochází z majetku britského dirigenta a znalce Janáčkova díla Charlese Mackerrase, do Brna jej přivezla jeho dcera Catherine. Informace uvedla náměstkyně ředitele muzea Barbora Onderková.

Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a legendární sošku. Archeolog ale také dlouhá léta pracoval pro Moravské zemské muzeum, vybojoval si model mamuta v životní velikosti a založil Pavilon Anthropos, tehdy ještě sídlící na brněnském výstavišti. Právě tam se mu pracovníci muzea rozhodli umístit novou pamětní desku.

Návštěvníci Moravského zemského muzea mohou prostřednictvím umělé inteligence klást otázky digitálnímu avataru Karla Absolona. Technologie využívající prvky AI nosí Absolonovu tvář, převzala ji z dobových fotografií. Příslušné odpovědi na snadné i komplexní otázky vycházejí ze znalosti odborných knih a dlouholetého výzkumu muzejních badatelů.

Za osudy české šlechty po druhé světové válce se vydávají lidé do Moravského zemského muzea v Brně. Expozice popisuje, jak vybrané osobnosti v emigraci budovaly kulturní mosty napříč Evropou a jak přispívaly k pádu komunistického režimu. Zvukovou nahrávkou hlasu připomíná například i nedávno zesnulého Karla Schwarzenberga.

Na zlatou érou brněnské žurnalistiky vzpomínají v moravské metropoli, kde otevřeli novou výstavu. Expozice zavede návštěvníky do první republiky, kdy ve městě fungovalo několik redakcí v čele s Lidovými novinami, v nichž působí mnohé známé osobnosti.

Připomínku slávy a velikosti Velkomoravské říše chystají muzejníci z Brna, kteří dohlíží na stavbu nově vznikající expozice v Archeoskanzenu v Modré na Uherskohradišťsku. Podzemní prostor v podobě panteonu nabídne návštěvníkům kopie nejcennějších šperků či mečů nalezených na historickém území Moravy.

Lovce mamutů, pohřeb pravěkých lidí nebo dobu ledovou mohou vidět návštěvníci Pavilonu Anthropos na obrazech malíře Zdeňka Buriana. K vidění nabízí Moravské zemské muzeum (MZM) také 15 tisíc let starou rytinu nalezenou na území Česka.

Příležitost prohlédnout si nejstarší papírové bankovky využívané k placení v českých zemích se naskytla nadšencům historie z Brna. Platidla pojmenované bankocetle, které zavedla císařovna Marie Terezie v 18. století, nově vystavuje Moravské zemské muzeum. Kromě nejstarších peněz v habsburské monarchii se návštěvníci podívají i na pozdější a nouzové bankovky, padělky nebo například historické peněženky.

Na velkou slávu, od které uplynulo více než sto dvacet, vzpomínají brněnští muzejníci. Na jih Moravy i Brna tehdy dorazil známý francouzský sochař Auguste Rodin, jehož překvapila pohostinnost místních lidí. Pozvali ho na zabíjačku, opili vínem nebo zatancovali v krojích.