V Brně vzpomínají, jak před sto lety přijel francouzský umělec. Užil si víno, ovar i cestu vlakem

Významný zahraniční umělec původně přijel, aby se zúčastnil instalace vlastních děl, kterou zorganizoval spolek Mánes. Cesta na Moravu se uskutečnila jako uměle připravená zážitková turistika. Součástí byl výlet na venkov s nejvyšší moravskou smetánkou. Nechyběly ani lidové kroje, hlasitá hudba, místní zvyky, víno nebo největší zabijačkové lahůdky včetně ovarů a jitrnic. Nyní cestu, jež se uskutečnila před 121 lety, přípomíná Moravské zemské muzeum (MZM). 

„Všechno, čím se Morava prezentuje dodnes, co najdeme na letácích turistických center, to Rodin zažil při jeho návštěvě v roce 1902,” popsala spoluautorka výstavy Hana Dvořáková, jež se koná v Dietrichsteinském pálaci na Zelném trhu.

Čeští společníci Rodina si pro něj připravili nabitý program, kterým vyplnili každou hodinu jeho cesty po jižní Moravě. Umělec putoval z Blanska až do Hroznové Lhoty. Putování následně zakončil v Hodoníně.  „Dalo by se říct, že se ho Moravané snažili ubavit k smrti,” vysvětlila Helena Musilová z Galerie hlavního města Prahy, která se na výstavě podílela.

Morava je jako antické Řecko

Pražská Pallas a Moravská Hellas, jak zní název výstavy, nabízí návštěvníkům zmapovanou sochařovu cestu po zdešjích končinách nejen prostřednictvím snímků dobového fotografa Rudolfa Brunnera-Dvořáka, ale také četných dobových exponátů či autorových soch. „Rodin přirovnal lidi v moravských krojích jako návrat ke kráse antického Řecka. Z tohoto výroku vzniklo spojení Moravská Hellas,” dodala Musilová.

Pobyt slavného francouzského umělce měl zásadní vliv na české moderní umění. „Celý příběh se stal prospěšný také českému vlastenectví oproti německé nadvládě v habsburské monarchii,” uvedl do souvislosti generální ředitel MZM Jiří Mitáček.