Výstava v Brně ukazuje životy české šlechty po druhé světové válce. Připomíná i Karla Schwarzenberga

Po konci druhé světové války se někteří šlechticové z Čech a Moravy začali angažovat v politických, národních a společenských oblastech. Ve 20. století tuzemští aristokraté postupně ztráceli svou pozici, ti, kteří se považovali za Němce byli vyhnáni a vyvlastněni. Mnoho jich ale také uteklo do zahraničí po komunistickém puči roku 1948. Jako ostatní emigranti si pak museli v exilu vybudovat nové životy prakticky z ničeho.

Své vlasti však někteří stále pomáhali, jak materiálně a finančně, tak skrze různé humanitární organizace, oficiálními i tajnými cestami. Důležitou částí jejich práce bylo informování médií o tom, co se děje na opačné straně hranice. Svým působením a díky evropským a křesťanským kontaktům tak i oni vedeni zděděným pocitem zodpovědnosti nakonec přispěli ke změně politického režimu v roce 1989.

Výstava v jihomoravské metropoli vyzdvihuje život desítky šlechtických osobností. Patří mezi ně Johanna von Herzogenbergová, Karel a František Schwarzenbergové, Pater Angelus Waldstein-Wartenberg OSB nebo Mikuláš Lobkowicz.

V expozici návštěvníci najdou kromě životopisů osobností také fotografie, nahrávky, filmy, dokumenty a předměty ze soukromých sbírek, veřejných archivů či muzeí. Brněnské muzeum výstavu doplnilo o medaile z numismatické sbírky a Řád zlatého rouna za mimořádné zásluhy o panovnickou dynastii a stát. Jedním z jeho nositelů byl právě Karel Schwarzenberg, jenž 12. listopadu zemřel. 

Česko-německá výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Post Bellum. Podporu dostala od Česko-německého fondu budoucnosti a Bavorského ministerstva pro rodinu, práci a sociální věci.