Další záhada z Kateřinské jeskyně. Destička s klínovým písmem mate odborníky
Archeologický výzkum Kateřinské jeskyně v Moravském krasu přinesl další překvapení. Odborníci při prohlížení vykopaného materiálu objevili část kamenné destičky s klínovým písmem. Podle Správy jeskyní jde o záhadný nález, jehož původ je zatím nejasný. Objeveny byly také nové pravěké ozdoby z ulit. Staré jsou více než osm tisíc let.
Tým archeologů a epigrafiků z Kateřinské jeskyně letos opět zaznamenal významné objevy. Při revizi vykopaného materiálu v létě se podařilo nalézt další dvě zcela zachovalé ozdoby z ulit a jednu s odlomenou částí. „V současné době jsou tak v depozitu celkem čtyři plně zachovalé, dvě neúplné a jedna, která byla použita pro datování a prokázala jejich stáří více než osm tisíc let,“ uvedl odborný pracovník Správy jeskyní ČR Petr Zajíček.
Na začátku října přišla ještě větší senzace. Odborníci vědci našli další část kamenné destičky s basreliéfem, na níž jsou zřetelně patrné znaky klínového písma. „Zatímco na fragmentech nalezených před dvěma roky byly postavy, na této nově nalezené jsou litery klínového písma. Tento předmět bude těžké interpretovat,“ doplnil Zajíček.
Na dlouhodobém výzkumu spolupracují kromě Správy jeskyní také Univerzita Palackého v Olomouci, Moravské zemské muzeum v Brně a Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR. „Výsledky výzkumu významně rozšiřují naše poznání o celé oblasti Moravského krasu. Také proto je Kateřinská jeskyně spolu s Punkevními jeskyněmi a propastí Macochou navržena na seznam světového dědictví UNESCO,“ uvedl ředitel Správy jeskyní Milan Jan Půček.
Kateřinská jeskyně patří mezi nejnavštěvovanější místa Moravského krasu. Nachází se v Suchém žlebu u Skalního mlýna a je známá svým Hlavním dómem, největším veřejně přístupným podzemním prostorem v Česku. K jejímu objevu se váže pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
