Vědci z CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické bioboty, které by mohly zefektivnit výrobu piva a usnadnit kontrolu kvality potravin. Kapsle s kvasinkami a magnetickými částicemi se během fermentace pohybují v kapalině, čímž zefektivňují její kvašení.

Ryby se v nově založených tůních objevují mnohem dřív, než by ochranáři čekali. Často je na vině lidský zásah, kdy sebelepší úmysl může mít závažné důsledky. Podle nové studie vědců z Akademie věd a Masarykovy univerzity ryby během několika let osídlily více než polovinu tůní na jižní Moravě. To může ohrozit jejich hlavní smysl, tedy podporu biodiverzity.

Změna klimatu komplikuje pěstování sladovnického ječmene, který je klíčový pro výrobu piva. Vědci z Brna proto zkoumají šetrnější způsoby hospodaření, třeba využití meziplodin, jež chrání půdu a pomáhají udržet vlhkost. Cílem je zlepšit výnosy i kvalitu zrna. Výzkum probíhá na třech místech v Česku a potrvá do roku 2027.

Počasí posledních dvou až tří měsíců způsobilo, že na značné části území republiky se postupně rozvinulo velice intenzivní půdní sucho. Podle webu Intersucho je aktuálně na sedmi procentech území extrémní sucho, což je nejhorší stupeň, na deseti procentech výjimečné sucho a na dalších 21 procentech výrazné sucho.

Větší a větší hrozbu představuje v České republice invazivní sumeček černý. Ten nejenže představuje riziko pro místní ekosystémy, ale přináší i ekologické a ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují, a to v rámci kooperace s odborníky z Mendelovy univerzity, místními rybářskými podniky i rybářskými svazy. Společně pak pracují na účinných metodách regulace.

Do Antarktidy míří dva týmy z Masarykovy univerzity. Hlavní skupina vyrazí na Nový rok na Českou vědeckou stanici na ostrově Jamese Rosse, druhá část odjede 11. ledna na ostrov Nelson. Obě skupiny se pravděpodobně nepotkají. Cílem expedice je výzkum klimatu, ekosystémů a ptačí chřipky.

V Česku ubývá mladých lidí, kteří plánují mít dítě v následujících třech letech. Největší pokles výzkumníci zaznamenali u těch, kteří jsou na tom finančně hůře. Ukázal to výzkum Současná česká rodina, který dělají vědci z Masarykovy univerzity společně s pražskými kolegy.

Odborníci z Masarykovy univerzity sestavili seznam zhruba 120 středověkých rukopisných herbářů. Tyto historické prameny v posledních desetiletích často slouží jako inspirace při vývoji nových léčiv. Některé zveřejněné herbáře jsou významné v celoevropském literárním kontextu.

Přestože se podle vědců kvalita ovzduší v Brně zlepšuje, k limitům stanoveným Světovou zdravotnickou organizací má město ještě daleko. Odborníci z Masarykovy univerzity a výzkumného střediska RECETOX se věnují měření škodlivin ovzduší. Zjistili, že nejčastějšími zdroji znečištění jsou doprava, lokální topeniště nebo stavby.

Vědci z Českých Budějovic sbírali v krajských městech klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Z výsledků za loňskou sezonu vyplynulo, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 procent klíšťat.