Mezinárodní vědecký tým publikoval novou studii, která odhalila významný, ale dosud přehlížený environmentální problém. Výzkumníci se důsledně zaměřili na roli půdy ve znečišťování ovzduší a ohrožení lidského zdraví. Na výzkumu se podíleli i odborníci z Centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Výzkumníci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) měřili dobrovolníkům stres, data využijí k vývoji zařízení na detekci nadměrné psychické zátěže. Odborníci v klimatické komoře zkoumali hlavně mladé studenty, zúčastnil se ale také stíhací pilot.

Malé zařízení, jež rychle odhalí konkrétní viry nebo bakterie, vyvíjí vědecký tým z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Přenosná laboratoř nyní slouží veterinářům, brzy ji ale lékaři plánují používat také k diagnostice lidských pacientů nebo na kontrolu vody.

Vědci z Masarykovy univerzity prozkoumají znečištění ovzduší. V analýze prachových částic se zaměří na odhalení toxických látek a jejich dopady na lidské zdraví, další informace získají díky dotazníkovému šetření. Analýzu provedou vědci z centra Recetox přírodovědecké fakulty a z ekonomické fakulty v šesti obcích a dvou brněnských městských částech, které mají venkovský charakter.

V boji proti dezinformacím je důležitá role aktivních uživatelů sociálních sítí, kteří se je snaží opravovat a vyvracet. Výzkumníci dělali rozhovory ve třech vlnách na jaře v letech 2021, 2022 a 2023. Dezinformace se týkaly pandemie covid-19, ale i konfliktu na Ukrajině. Lidé, kteří dezinformace vyvraceli, byli aktivní uživatelé sociálních sítí, nejčastěji měli dokončené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání.

S detektorem kovu se vydal do lesa na Brněnsku hledat amatérský lovec artefaktů. Objev, na který v zemi narazil, ale nejspíš zaskočil i jeho. Pod vojenským ešusem z druhé světové války ležely lidské kosti. Archeologové poté zjistili, že patřily třem vojákům Rudé armády.

Vlna radosti a vzrušení pohltila jihomoravské botaniky, kteří našli na území Národních parků Podyjí a Thayatal neznámou rostlinu, jež nápadně připomínal sítinu tmavou. Domněnku expertů o bylině, kterou sto let nikdo v Čechách ani na Moravě neviděl, nakonec k radosti vědecké obce potvrdila odborná expertíza.

Skupina vědců z moravské metropole se už podruhé v řadě vydala na cestu k severnímu pobřeží Norska. Odeberou zde totiž vzorky z naplaveného dřeva na pobřeží. Cílem výpravy je mimo jiné zjistit druh a stáří dřeva, odkud dřevo pochází a nakolik klimatická změna, která má vliv na masivní úbytek ledu v Severním ledovém oceánu, ovlivňuje cestu dřeva z oblasti původu na pobřeží Norska.

Samota a sociální izolace zhoršovaly v době pandemie koronaviru duševní zdraví lidí, a to zejména seniorů. Potvrdila to studie HAPIEE, na které se podíleli také vědci Národního institutu SYRI. Vládní reakce na případné budoucí pandemie by podle nich měla zahrnovat také sociální podporu, stejně důležitá je prevence a dostupnost léčby duševních onemocnění. Data do studie sbírali od 2853 lidí z Česka.

Osm měsíců budou speciální dálkově sledovaná čidla na osmi místech v Tišnově na Brněnsku měřit znečištění ovzduší. Zaměří se zejména na prachové částice, jejichž vdechování poškozuje kardiovaskulární a plicní systém. Výzkum v Tišnově uskuteční státní Centrum dopravního výzkumu (CDV). Práce zahájili odborníci z CDV v srpnu, senzory budou ovzduší ve městě monitorovat až do března 2024.