Neděle 6. 4. 2025 | Svátek má Vendula
Vědci z Masarykovy univerzity prozkoumají znečištění ovzduší. V analýze prachových částic se zaměří na odhalení toxických látek a jejich dopady na lidské zdraví, další informace získají díky dotazníkovému šetření. Analýzu provedou vědci z centra Recetox přírodovědecké fakulty a z ekonomické fakulty v šesti obcích a dvou brněnských městských částech, které mají venkovský charakter.
Cílem měření je vyhodnotit nejvýznamnější zněčišťující látky, které pochází z domácností. „Vědci posoudí toxicitu a zdravotní dopady na lidský organismus. Zároveň zjistí od místních, jak zdravotní a environmentální rizika vnímají a zda jsou ochotni ke změně způsobu vytápění,“ uvedl Ondřej Mikeš z centra Recetox. Jedná se také o formu šíření osvěty mezi obyvateli daných obcí.
Hlavními zdroji znečištění v Česku jsou právě domácí topeniště, která byla zdrojem pětaosmdesáti procent celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Největším viníkem jsou staré kotle na tuhá paliva, kde lidé spalují i to, co by neměli.
Výměnu starých kotlů v posledních letech podporují takzvané kotlíkové dotace. Díky nim lidé vyměnili přes sto tisíc kotlů, ale podle odhadů ministerstva životního prostředí je třeba vyměnit ještě dalších sto padesát tisíc neekologických kotlů. „V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021 došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území České republiky zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzoapyrenu z lokálního vytápění z šestadvaceti procent na šest procent. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z pětapadesáti procent na dvacet procent. Navzdory tomu je situace na řadě míst stále neuspokojivá,“ doplnil Mikeš.
Od září příštího roku začne platit už odkládaný zákaz kotlů nižší než třetí emisní třídy nebo kotlů bez výrobního štítku pro rodinné, bytové a rekreační domy.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
