Vědci z Brna vyrazili do Norska, aby na plážích prozkoumali naplavené dřevo

Výzkumníci z Mendelovy univerzity odebrali spolu s norskými kolegy více než sedm set vzorků ze stromů, z nichž některé mohou být staré i 400 let. Před několika lety vědci například zjistili, že na islandských plážích jsou uloženy zejména kmeny, které spadly na Sibiři do řeky ve 40. až 70. letech minulého století a mladší kmeny se tam nachází jen velmi málo.

„Jednou z možných příčin, kromě změny způsobu těžby a dopravy dřeva na Sibiři, je úbytek ledu v Severním ledovém oceánu. Kmeny mohou totiž překonat tak velkou vzdálenost pouze v případě, že zamrznou a driftují v mořském ledu. V opačném případě klesnou po určité době na dno oceánu,“ řekl Tomáš Žid z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Vědci teď chtějí zjistit, zda ten samý problém, se kterým se potýká Island, hrozí i Norsku. Ve specializované laboratoři proto budou měřit šířku letokruhů a výsledné křivky porovnají s databází letokruhů ze severských oblastí Evropy, Asie a Ameriky. Mimo jiné získají představu o přesném původu a druhu dřeva. U čerstvě připlavených kmenů jim to pomůže upřesnit dobu, po kterou se dřevo v oceánu plavilo.

„Zaznamenáváme také, zda jsou na kmenech známky po těžbě nebo transportu, tím pádem se ztratily při plavení dřeva, anebo jsou na nich zachovány kořeny, což znamená, že se strom dostal do řeky přirozenou cestou bez zásahu člověka. Obvyklou příčinou pádu kmene do řeky je jarní tání. Při vysokém průtoku voda spolu s velkými ledovými krami naruší břehy, a stromy spadnou do řeky,“ vysvětlil Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií.

Počet studovaných parametrů vědci letos ještě rozšířili. Zajímají je rozměry kmenů a způsob ukládání dřeva na pláži. „Chceme zjistit, které pláže jsou pro ukládání naplavených kmenů vhodnější,“ doplnil Žid. Díky výzkumu získají odborníci také přesnější informace o vývoji klimatu v těchto oblastech a lépe pochopí dopad klimatické změny na plavení dřeva v Severním ledovém oceánu.