Nové využití pro čistírenský kal z odpadních vod našli brněnští výzkumníci. Smícháním odpadu s dalšími surovinami vytvořili substrát vhodný pro pěstování stromů. Novinka, jež je vhodná hlavně pro městskou zeleň, částečně nahradí rašelinu dováženou z Pobaltí.

Přibližně čtvrtina z dvou tisíc stromů, které městský podnik Veřejná zeleň města Brna (VZMB) vysadil od loňského podzimu do letošního léta, nezvládla horké počasí a uhynula. Vysoká intenzita slunečního záření zničila mladé stromy třeba v okolí kampusu nebo ve Wilsonově lese. Správci městské zeleně chtějí ještě více rozšiřovat postupy jako půdní injektáže nebo zálivku s výluhy, které mají kondici rostlin zlepšit.

Díry v kmenech a uvnitř kyselina. Otrávené stromy pobouřily lidi v brněnských Židenicích. Dříny, které odsoudil k zániku neznámý pachatel, dostaly dávku herbicidu. Podle místních mohl dřeviny otrávit nespokojený obyvatel ulice, kterému vadilo, že mu plody stromů padají na auto.

Velké plány, které mělo Brno s náměstím Republiky ve čtvrti Husovice, padly. Chystaná rekonstrukce, při které radnice chtěla opravit hlavně starou kanalizaci, se nelíbila některým obyvatelům, a kvůli strachu o osud stoletých stromů tak podali petici. Vedení města nyní ustoupilo od architektonické soutěže a lokalitu předělá podle historického návrhu.

V Brně šly k zemi vzrostlé stromy, které zajišťovaly chlad a stín v městské čtvrti Veveří. Pokácenou zahradu má ve vlastnictví Biskupství brněnské a na ploše se chystá vystavět kolejní dům. Někteří ale poukazují na to, že už si církev požádala o změnu územního plánu.

Nový způsob, jak zachránit české lesy, vyzkouší brněnští lesníci. Na Jihlavsku vysadí stovky cizokrajných stromů, mezi nimiž budou i giganti z Blízkého východu a Ameriky. Testování exotických dřevin v tuzemském porostu pomůže s kůrovcovou kalamitou i měnícím se podnebím.

Tři stovky stromů nově roste podél silnice mezi samotou a dálničním odpočívadlem Rohlenka a obcí Mokrá-Horákov na Brněnsku a mezi Rohlenkou a Holubicemi na Vyškovsku. Je to první velká výsadba kolem krajských silnic Stromy zabraňují vodní i větrné erozi a pomáhají udržovat bdělost řidiče.

Téměř sto let je dominantou Krkoškovy ulice v Brně lipová alej. Přes padesát vzrostlých stromů ale dělníci pokácí kvůli rekonstrukci potrubí, které pochází až z období Rakouska Uherska. Podle odborníků se jedná o nevyhnutelné řešení. Po stavebních pracích vysadí dělníci okrasné třešně a hrušně.

Stromy, které rostou ve městech podél chodníků či silnic, čelí stresu. S takovým závěrem přišli odborníci z brněnské Mendelovy univerzity, kteří dlouhodobě zkoumají stav dřevin v Brně a Znojmě. Pracovníkům městských zelení doporučují, aby rostliny naočkovali.

Silné emoce budí v moravské metropoli plán bytového domu u Lužáneckého parku. Proti výstavbě takzvaného mrakodrapu se postavili místní lidé, kterým vadí, že kvůli investici pokácí stoleté platany a zhorší život v lokalitě. Naději upínají k úřadům. Developer se výtkám brání a tvrdí, že ke všem krokům dostal již dříve povolení od města.