V Brně vykácí stoletou lipovou alej. Mrzí nás to, hlásí město
Téměř sto let je dominantou Krkoškovy ulice v Brně lipová alej. Přes padesát vzrostlých stromů ale dělníci pokácí kvůli rekonstrukci potrubí, které pochází až z období Rakouska Uherska. Podle odborníků se jedná o nevyhnutelné řešení. Po stavebních pracích vysadí dělníci okrasné třešně a hrušně.
Oprava Krkoškovy ulice se řeší v posledních deseti letech. Důvodem je fakt, že lokalita má starý a dosluhující vodovod, jenž pochází z roku 1912. Trubkami navíc teče pitná voda pro oblast středu Brna. V cestě za výměnou vodovodního řádu ale stojí stromy. Respektive jejich kořeny, jež se nachází v ochranném pásmu inženýrských přípojek.
„Stromy sice rekonstrukci přežijí, pokud budeme postupovat opatrně. Problém ale je, že dojde k narušení statiky a stability tím, že se při pracích naruší kořeny z obou stran, kvůli čemuž se lípy stanou havarijní. Stejně bychom je proto museli v příštích zhruba pěti letech pokácet, protože zvláště při silném větru hrozí jejich pád,“ řekl Drbně ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala.
Stromy jsou zdravé
Podle Kasaly je škoda, že k vykácení dojde, protože podobná lipová alej se nachází pouze ve Vodové ulici. Navíc třešně či hrušně, které zahradníci vysadí po opravě ulice, nedorostou takové výšky jako lípy. Jiné možnost ale podle něj není, jak ostatně potvrdil i odbor životního brněnského magistru. Právě úřad dal motorovým pilám zelenou. „Všechny stromy jsou zdravé. Dělali jsme si průzkum a vyšlo nám, že všechny kořeny vedou pod asfaltovým chodníkem. Při pracích na přípojkách ale kořeny by byly narušeny,“ vysvětlil Kasala, který doufá, že vytěžené dřevo poslouží na nový městský mobiliář.
Kácení začne v úterý
S řezáním a sekáním dřeva začnou dělníci s úderem prvního listopadového dne. Kromě nového vodovodu či plynovodu natáhnou pod povrch také kabely pro internet. Očekává se, že práce se neobejdou bez emocí. Na městské části Brno-sever, v níž se dotčené území nachází, proti záměru dlouhodobě protestovali mnozí místní.
„Nikdo si kácení nepřeje. Dlouho jsme hledali řešení a vystupovali jako mediátor mezi místními a městem. Nakonec i obyvatelé Krkoškovy ulice naznali, že lepší řešení bude mít ulici s novými stromy než čekat na to, až lípy jedna po druhé popadají,“ popsal starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (hnutí SOL).
Stoleté vodovody
Mezi variantami, které ležely na stole, bylo i přesunutí vodovodů do nedaleké Merhautovy či Provazníkovy ulice. Vodohospodáři ale uvedli, že podobný nápad není možný s ohledem na dopravní vytěženost obou zmíněných ulic. Docházelo by totiž k opotřebování vodovodu.
„Cílem stavby je zlepšení nevyhovujícího stavu kanalizace a především vodovodu v ulici. Po rekonstrukci dojde ke zlepšení odtokových poměrů v kanalizaci a k zajištění bezproblémového stavu zásobování pitnou vodou v Brně,“ sdělil Jaromír Peška, vedoucí inženýrských sítí služeb Brněnských vodáren a kanalizací k projektu, jež vyjde na bezmála 120 milionů korun.
