Odhalování zločinu v prostředí vojenského velitelství, v bytě brněnského řezníka, psychiatrické léčebně či kanceláři mafiánského bosse mohou zažít návštěvníci brněnských únikových her. Jsou čím dál oblíbenější a stávají se vyhledávaným druhem zábavy. Herních arén je v Brně více než 20 a firmy chystají další. Hry jsou většinou pro dva až pět lidí a ceny se pohybují od 1200 korun výše za hodinu.
Každá hra je originál a podle zástupce společnosti Mystery Room Přemysla Radila mezi nimi nepanuje konkurenční prostředí. „Zájem o únikové hry pozvolna roste. Kdo se k únikovým hrám jednou dostane, většinou neskončí u jedné odehrané hry. Naše obsluha tak dotyčného mileráda nasměruje na další hry, které by jej mohly bavit," uvedl Radil.
V únikové hře se hráči nechají zavřít do tematicky laděné místnosti a pomocí hledání indicií, řešení hádanek, šifer a hlavolamů se snaží přijít záhadě na kloub a dostat se ven. Úkoly často vyžadují, aby účastníci využívali všechny smysly a všímali si detailů i souvislostí. To vše ve vyměřeném čase, po jehož vypršení hra končí. Některé firmy se však hráčům snaží situaci usnadnit. Mystery Room například umožňuje neřešit všechny úkoly sekvenčně. Tedy pokud hráčům dělá některý z úkolů problém, mohou mezitím zkusit vyřešit jiný, nebo v případě nízké obtížnosti některé úkoly úplně přeskočit.
Jiné se zase snaží nenutit hráče pracovat pod tlakem. „Koncept 60 minut, po jejichž uplynutí hra končí bez ohledu na to, zda tým hru dokončil, nebo ne, u nás neplatí. Nemáme striktně stanovený čas. Průvodce má sice na každý tým vyhrazenou časovou dotaci, ale necháváme hráče hrát podle potřeb. Vždy se snažíme hru s hráči dohrát, i v případě, že bychom herní čas protáhli. Ve hře navíc funguje systém nápověd, které zajišťují, aby se hra dohrála v časovém limitu dvou hodin," řekla provozovatelka hry Stalo se 1977 Anna Smiřáková.
Systém nápověd je u her běžnou záležitostí. Liší se většinou pouze tím, kolik jich hráči mohou čerpat. Obejít se bez rad není totiž nic snadného. Podle statistik společnosti Real Escape hru bez nápovědy dokončí 26 procent návštěvníků. Podle Michala Bejčka z Logiq Game Brno projde hrou bez nápovědy pouze deset procent týmů, s nápovědami potom přibližně tři čtvrtiny.
Některé arény se snaží hráčům naservírovat, co možná největší zážitek a mají pro ně připravené speciální efekty. „Vsadili jsme na technické vymoženosti. Úkoly jsou mechanického, chemického i elektrického rázu. Máme kupříkladu steampunkový les s dýmostrojem, kde při přetětí paprsku laseru zazní zvuk zvířete, nebo magický les, kdy pokud na správné symboly přiložíte kovový špagát, ukáže se vám v ptačí budce kód. Úkoly, kdy musíte něco někam ve správném pořadí postavit nebo vložit a výsledkem je otevření dveří, vypadnutí klíče nebo objevení kódu, jsou u nás standardem," uvedla Ivana Váňová ze společnosti The Room, která vlastní arény také v Praze, Bratislavě nebo New Yorku.
„Některé z hádanek vyžadují kooperaci, jeden z úkolů tak musí najednou plnit tři lidé," dodává Váňová. A právě posilování týmového ducha je jedním z důvodů, proč se únikové hry těší takovému zájmu. Téměř všechny vybízejí k
tomu, aby k nim zavítaly party přátel, rodiny s dětmi nebo u nich firmy uspořádaly teambuilding.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
