Co ovlivňuje řidiče hromadné dopravy v Brně? Hudba může pomoct, mluvené slovo ruší
Šaliny, trolejbusy i autobusy jsou nedílnou součástí života v Brně. A právě proto je dobrou zprávou, že jich bourá čím dál méně. Nový výzkum ukázal, že za tím stojí školení, psychologická podpora i větší důraz na prevenci. Dopravní podnik plánuje i další kroky, jak bezpečnost ještě zlepšit.
Máloco je pro Brňany tak důležité jako fungující šaliny, trolejbusy a autobusy. Každý den jimi cestují do práce, do školy i za zábavou. A právě proto je dobrá zpráva, že nehod vozidel městské hromadné dopravy v posledních letech ubývá. Brněnský dopravce totiž dlouhodobě pracuje na tom, aby byl provoz co nejbezpečnější.
Nový výzkum, který dopravní podnik dělal s odborníky z Centra dopravního výzkumu, potvrdil, že bezpečnost se zlepšuje. Podle výsledků pomáhá hlavně školení řidičů, psychologická podpora i různé preventivní kroky. Zajímavostí je i to, že na soustředění může mít vliv třeba poslech hudby nebo mluveného slova.
„Cílem výzkumu bylo lépe porozumět příčinám dopravních nehod řidičů a identifikovat faktory, které se na jejich vzniku podílí. Mimo jiné nás zajímalo, zda a nakolik řidiče ovlivňuje poslech hudby a mluveného slova během jízdy, ale také jakou roli hraje únava nebo pracovní režim. Získali jsme konkrétní doporučení, která nám pomohou zlepšit prevenci, vzdělávání i podporu řidičů,“ uvedl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.
Výzkum trval pět měsíců. Tým odborníků mluvil s řidiči i vedením podniku, dělal workshopy, pracoval s autoškolou nebo dispečery a sledoval provoz přímo ve vozech všech typů. Zkoumaly se i konkrétní nehody a nechyběla ani rešerše zahraničních zkušeností.
Hudbu klidně ano, podcast radši ne
Výzkum neprokázal vliv poslechu hudby na vznik dopravních nehod. Odborníci naopak došli k závěru, že poslech hudby může v některých případech pomoci udržet pozornost a snížit únavu. Třeba rychlá a hlasitá hudba může člověka vyhecovat k dynamičtější jízdě, zatímco pomalejší tóny spíš pomáhají s koncentrací a snižují únavu.
Rizikovější se ale ukázal být poslech mluveného slova. Ten totiž vyžaduje víc pozornosti, což může u řízení zbytečně odvádět myšlenky jinam.
„Výsledky výzkumu jsme sdíleli s našimi řidiči. Každý z nich má jiné preference i potřeby, a proto považujeme za důležité, aby si na základě těchto informací sami uvědomili, co jim pomáhá udržet pozornost a co je naopak může rozptylovat. Tyto nové poznatky samozřejmě zahrneme do pravidelných školení řidičů,“ dodal Havránek.
Roli hraje stres
Výzkum taky ukázal, že větší riziko nehod hrozí hlavně novým řidičům, především v prvních dvou letech praxe. Často totiž podceňují brzdnou dráhu nebo rozměry vozidla a hůř zvládají stres v provozu. Právě proto chce dopravní podnik na školeních víc zdůrazňovat typické chyby a jak jim předejít.
Z rozhovorů s řidiči vyplynulo, že i drobné nehody pro ně můžou být psychicky náročné. Polovina z nich popsala pocity studu, selhání nebo strachu z následků. A to i tehdy, když za nehodu sami nemohli. Když se tyhle situace neřeší, může to vést k dlouhodobým potížím. Výzkum tak potvrdil důležitost takzvané ponehodové péče.
„Našim řidičům jsou k dispozici zkušené psycholožky, se kterými mohou okolnosti nehody probrat a získat oporu. Nově bychom chtěli zavést povinný kontakt, který by pomohl odhalit přetrvávající stresové stavy, sníženou sebedůvěru nebo potřebu další podpory,“ sdělil Havránek.
Dopravce plánuje, že by školené psycholožky v budoucnu kontaktovaly každého řidiče, který měl nehodu.
