Kudy by v Brně mohla vést podzemní dráha? Město a kraj si nechávají zpracovat studii
Brno se s Jihomoravským krajem dohodlo, že nechá zpracovat studii, která prověří možnosti vedení trasy podzemní železnice Brnem od Šumavské do královopolského nádraží. Studie by měla být hotová v červnu a stala by se podkladem studie proveditelnosti kompletní trasy diametru od severu na jih, kterou se chystá v červnu zadat Správa železniční dopravní cesty.
Varianta přes Kartouzskou vs. Technologický park
Podzemní železnice má být podmínkou stavby nového brněnského nádraží v poloze dnešního nákladového dolního nádraží a má řešit kapacitní potíže povrchové dopravy. Má vést z jihovýchodu Brna od Chrlic, podjet nové i současné nádraží a dále pod centrem města pokračovat na sever. Až do stanice Šumavská je trasa dlouhodobě ukotvená, otázka je vedení dále na sever.
Ve hře je varianta přes Technologický park se zaústěním do tišnovské trati před zastávkou Řečkovice nebo trasa kratší, která se stáčí od Šumavské směrem k tramvajové zastávce Kartouzská. Odtud by pokračovala severozápadním směrem na královopolské nádraží.
Právě druhou variantu má prověřit studie. „Musíme zjistit, zda a kudy je trasa průchodná, a také by studie měla odpovědět na to, kde by byly stanice," řekl náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).
Po desítkách let nabírá projekt reálné obrysy
O podzemní železnici se v Brně hovoří již od druhé poloviny 70. let minulého století. Stavbu však odkládal nedostatek peněz a také se čekalo na to, kde nakonec bude stát nové hlavní nádraží. Téma oživily až aktuální debaty o novém nádraží a podle řady odborníků je nyní zřejmé, že se bez podzemní dráhy veřejná doprava do budoucna neobejde, tramvaje na páteřních trasách jsou v ranní i odpolední špičce přetížené.
Tunelem by pod Brnem měly projíždět lehké regionální vlaky na elektřinu po dvoukolejné trati a plnily by funkci podobnou pražskému metru.
