Ženám, které byly nedobrovolně sterilizovány, by se mohla prodloužit lhůta pro podání žádosti o odškodné. Lhůta měla končit na začátku ledna příštího roku, nyní by poškozené mohly mít další dva roky. Stát reaguje na nedostatek potřebných dokumentů a nárůst žádostí. Nové pravidlo by mělo pomoci i těm ženám, které dříve neuspěly.
Ženy, které byly nedobrovolně nebo bez dostatečných informací sterilizovány, by mohly získat více času na podání žádosti o odškodné. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a poslankyně Eva Decroix (ODS) podali návrh na prodloužení lhůty jako součást vládního návrhu k novelizaci zákoníku práce.
Pokud poslanci schválí návrh, lhůta pro žádosti o částku 300 tisíc korun by se mohla prodloužit o dva roky. Současný termín, do kterého je možné žádosti podávat, je 2. ledna 2025. Ministerstvo zdravotnictví však nestíhá všechny žádosti zpracovávat, což vyvolalo tlak na změnu pravidel. Pro ženy, které se zatím nestihly přihlásit, by to znamenalo novou šanci získat spravedlivé odškodnění.
Čtvrtek, 19. října 2023, 19:30
Veřejného ochránce práv Stanislava Křečka znepokojily stížnosti žen, které byly v minulosti protiprávně sterilizovány. Oběti od loňského roku žádají o odškodnění ministerstvo zdravotnictví, které ale žádosti nestíhá vyřizovat v zákonné lhůtě....
Ministerstvo zdravotnictví eviduje k pondělí přes dva tisíce žádostí, i když při přípravě zákona počítalo jen zhruba se čtyřmi sty. Dosud bylo kladně vyřízeno přibližně sedm set žádostí. Některé ale ministerstvo zamítlo, nebo o nich nestihlo rozhodnout ve lhůtě šedesáti dnů, kterou zákon stanovuje.
„Prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění by znamenalo šanci, aby skutečně všechny ženy mohly uplatnit nárok na odškodnění. A to včetně těch, kterým byla v minulosti žádost zamítnuta. Smysl by to tak mělo zejména pro ty ženy, kterým stát postavil do cesty za odškodněním na začátku velkou překážku, a to skartovanou dokumentaci,“ řekl dnes novinářům ombudsman Stanislav Křeček.
Úterý, 3. srpna 2021, 16:30
Zatímco v jiných evropských zemích se s nedobrovolnými zákroky způsobujícími neplodnost v druhé polovině dvacátého století končilo, na československé ženy tato nepříjemná zkušenost teprve čekala. Přesné statistiky operací sice neexistují, odhaduje...
K žádostem by stát měl nyní přistupovat jinak díky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. „Poskytl ministerstvu návod, jak posuzovat žádosti žen, které nemají zdravotnickou dokumentaci,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Zdravotnická dokumentace tak už není považována za jediný možný důkaz. „Jedná se přibližně o pět set zamítnutých žádostí a stovky zastavených řízení právě kůli chyběbící dokumentaci. Navíc nám do Kanceláře chodí další nové žádosti,“ doplnil Křeček.
Zákroky, při nichž dlouhodobě docházelo k podvázání vaječníků bez informovaného souhlasu pacientek, se nejčastěji děly při porodu císařským řezem. Lékaři využili bezbrannosti žen a nechali je podepsat souhlas s provedením sterilizace s tím, že bez operace by rodičky mohly zemřít. Ženy ani jejich rodiny přitom o sterilizaci ani jejích důsledcích nebyly informovány. Některé oběti zažily také nátlak a pohrůžky, a to například odebráním dětí.
Foto Pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
