Lékařům v Brně pomáhají vyšlechtěné myši. Na hlodavcích za tisíce testují léčbu leukémie

Útroby bohunické nemocnice ukrývají zdravotnický poklad, jemuž tamní lékaři přezdívají zvířetník. Ve skutečnosti je za zdmi zařízení unikátní laboratoř, ve které odborníci testují léčby různých závažných onemocnění. V jedné z částí výzkumného centra se v pilinách vrtí bílé kožíšky a růžové ocásky speciálních myšek, jež doktorům pomáhají se záchranou životů lidí s akutní myeloidní leukemií.

Agresivní typ rakoviny krve se u každého pacienta projevuje trochu jinak. Nemoc doprovází komplikované a netypické infekce či závažná krvácení. Žádné varovné signály, díky kterým by se chorobě dalo nějak předejít, neexistují. Onemocnění se navíc často zjistí až v jeho pokročilejších stádiích. „Leukémii bohužel nelze ovlivnit zdravým životním stylem či nekouřením, jako je tomu například u rakoviny plic,“ uvádí přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jiří Mayer. 

Myší hotel

Kromě samotné léčby, je i výzkum tohoto nádorového bujení složitý. Vědci musí pracovat s živými buňkami, pokusy na laboratorních myších jsou tedy cennou metodou, jak s leukémií bojovat. „Nejsou to obyčejná zvířata, která si člověk koupí v obchodě. Jeden pár těchto speciálně vyšlechtěných hlodavců stojí až deset tisíc korun,“ vysvětluje.

Do tvorečků odborníci aplikují napadené buňky od konkrétních lidí a čekají zhruba tři až šest měsíců, až se rakovina projeví. Když dostanou napodobené prostředí těla pacienta, zkouší různé postupy a pozorují, jak se nemoc vyvíjí. Díky tomu pak můžou snadněji předpovídat, co u nemocného člověka nastane. „Časem bychom rádi testovali i experimentální léky, které by, pokud se osvědčí, mohly pomoct lidem, u kterých běžné postupy nezabírají,“ doplňuje výzkumník Martin Čulen.

Aby metoda fungovala, musí být myši geneticky modifikované tak, že nemají imunitu. Zároveň je proto nutné v laboratoři udržovat sterilní prostředí s přísnými hygienickými podmínkami, aby k nim nemohly žádné patogeny. Hlodavci dostávají speciální krmení a filtrovanou vodu, podle Čulena musí být i v psychické pohodě. K dostání jsou myši pouze od jedné firmy na světě. Do brněnského centra, jež funguje od roku 2007, je tedy vozí buď ze Spojených států nebo Nizozemska. V zařízení si je sami množí, jednou za čas je ale nutné chov obnovit. V současnosti je ve zvířetníku zhruba 150 jedinců.

Kostní dřeň z Anglie

Podobných pracovišť není kvůli finanční náročnosti mnoho. V tuzemsku se aktuálně nachází pouze dvě, jedno v Brně a další v Praze. Výzkumu chce nyní pomoct  varhaník Lukáš Hurtík, kterému lékaři v bohunické nemocnici pomohli. Akutní myeloidní leukémii u něj objevili ve 23 letech kvůli neustálým bolestem břicha.

Několik let byl pak brněnský hudebník pod kontrolou. V roce 2019 se ale při vyšetření ukázalo, že má zvětšenou slezinu a potřebuje transplantaci kostní dřeně. A protože nikdo z rodiny ani místního registru nebyl vhodný dárce, dostal kostní dřeň od člověka z Anglie. Mezi tím ale u Hurtíka doktoři objevili nádor v ledvině, kterou mu při operaci museli odebrat.

„Nachystal jsem si všechno včetně závěti. Bylo to buď, a nebo. Naštěstí ale vše vyšlo,“ vzpomíná vyléčený pacient. Minulý rok v červnu jakožto projev úcty zdravotníkům zorganizoval koncert, díky kterému se vybralo 130 tisíc korun. V podobný úspěch doufá i nyní. Společně s dalšími umělci pořádá 5. listopadu benefiční koncert v katedrále Petra a Pavla, jehož výtěžek poputuje právě do nemocničního zvířetníku.