Biotechnické čištění vod může pomoct chránit rostliny a živočichy v mokřadech. Mezi taková opatření patří třeba kořenová čistírna, kdy znečištěná voda protéká pomalu kořenovým filtrem. V něm jsou bakterie, které vodu čistí a kolem vysázené rostliny odebírají fosfory a další látky, jež napomáhají invazivnímu růstu například rákosu. Uvedla to Barbora Pelánková z pracoviště Envirop Masarykovy univerzity v Brně.
Z vodních ploch jsou nejvíce znečištěním ohrožené mokřady, které jsou napojené na potoky protékající zemědělsky využívanou krajinou. Vodu poté nejčastěji znečišťují zemědělská hnojiva a postřiky, konkrétně například fosfor.
„Problematické je to ze dvou úhlů. Prvním je fosfor, který slouží jako živina pro některé druhy jako třeba rákos. Velice rychle poté vyroste po celém mokřadu a vytlačí další druhy rostlin nebo živočichy, kteří potřebují otevřenou vodní hladinu," řekla Pelánková. Pomoct podle ní může stádo dobytka, kupříkladu krav, které pastvou potlačí růst rákosu a jiných rychle rostoucích druhů. Pomoc může také pravidelná seč, dodala.
Druhým problémem jsou podle vědkyně zbytky pesticidů, které se hromadí v tělech živočichů a rostlin, jež přijdou do kontaktu s kontaminovanou vodou. Menší druhy jako korýši zahynou a ty větší trpí degenerativními onemocněními, například pulcům se nevyvinou nohy, uvedla.
Důležité je podle ní odstranit nadbytečné živiny a pesticidy dřív, než do mokřadu natečou. S tím mohou pomoci biotechnická opatření, tedy kombinace přírodních jevů a lidského vynálezu. Fungují na principu biologického rozkladu, rozkladu chemických látek a hnojiv rostlinami nebo bakteriemi. „Nicméně zmiňovaná metoda potřebuje čas. Proto je nutné vodu před vstupem do mokřadu zadržet ideálně na dva dny," uvedla vědkyně.
Kořenová čistírna je jedním z možných opatření, technicky dokonalejší je ale podle odborníků umělý mokřad. „Ten se od kořenové čistírny odlišuje zejména regulovatelnou hladinou vody, způsobem rozdělení vtoku vody do mokřadu a předřazeným objektem, který dočasně shromažďuje přebytečnou vodu v případě vysokých odtoků," přiblížila Pelánková.
Jako rostliny vhodné pro umělé mokřady se nejčastěji využívají druhy, které rychle rostou, jako například chrastice rákosovitá, orobinec širokolistý a zblochan vodní. Přibližně jednou za deset let je pak potřeba výsadbu kořenové čistírny obměnit. Použité rostliny je nejlepší spálit nebo uložit mimo mokřad.
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně spolupracují na projektu obnovy více než 500 hektarů chráněných slanomilných mokřadů na jižní Moravě. V projektu LIFE in Salt Marshes vědci cílí na zavedení dlouhodobého obhospodařování sečí a pastvou na chráněných mokřadech, kde také několikrát ročně analyzují kvalitu vody. Po vyhodnocení několika měření navrhnou, jak by se voda ve vybraných lokalitách mohla čistit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
