VIZUALIZACE: V Brně vyroste moderní vědecké centrum za čtyři miliardy. Hotovo by mělo být za dva roky

Jde o největší projekt od dostavby bohunického kampusu

Projekt, který Masarykovu univerzitu v Brně přijde na více než čtyři miliardy korun, dostal finální zelenou. Zástupci univerzity poklepáním na základní kámen oficálně odstartovali stavbu, která by podle mluvčího univerzity Radima Sajbota měla podstatným způsobem ovlivnit tvář a budoucnost Masarykovy univerzity, města Brna a celé České republiky na mnoho desetiletí. „Unikátní koncentrace vzdělávacích a výzkumných kapacit s nejmodernější technologickou konfigurací bude výjimečná také na poměry střední Evropy a jihomoravské metropoli může přinést zásadní nové podnikatelské příležitosti, zejména v odvětví výroby léčiv či vývoje v oblasti biotechnologií," doplnil Sajbot v tiskové zprávě. 

Prvotní nápad na zrod strategického centra přišel před pěti lety. Přišel s ním rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. „Na začátku MUNI BioPharma Hubu byla idea, aby univerzita mohla ze své role přispívat k řešení některých klíčových celospolečenských otázek. Jednou z takových oblastí, kde máme za sebou prostřednictvím lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty nebo Ceitecu dlouholeté aktivity, je téma lidského zdraví, které získalo návratem farmaceutické fakulty pod křídla Masarykovy univerzity a blízkostí Fakultní nemocnice Brno, úplně nové synergické možnosti, a to nejen pro vzdělávání, zejména to interdisciplinární, ale i pro vědu a výzkum.“ 

Odborníci se zaměří na lékovou soběstačnost, léčiva budou také vyrábět

BioPharma Hub by měl být univerzitě předán v polovině roku 2026. Odborníci se v něm budou zabývat národními i evropskými tématy, jako jsou například léková soběstačnost a rozvoj farmaceutického průmyslu. Budou se zde také vyvíjet léky, a to od syntézy budoucích aktivních látek až po výrobu klinických šarží. 

„Mám radost z toho, že začínáme výstavbu MUNI BioPharma Hubu na Masarykově univerzitě. Je to důležitý projekt, který přispívá k posílení postavení České republiky jako centra vzdělanosti, výzkumu a inovací. Má i strategický význam, protože propojí špičkový výzkum s farmaceutickým průmyslem, což v Evropě potřebujeme proto, abychom v lécích nebyli závislí na dodavatelích z méně bezpečných zemí. Osobně mám také radost, že BioPharma Hub rozšiřuje areál kampusu Masarykovy univerzity, s jehož budováním jsem spojil část svého profesního života. Je skvělé vidět, jak se univerzita pod současným vedením rozvíjí a vytváří projekty, které svým významem překračují hranice regionu,“ uvedl předseda vlády České republiky Petr Fiala (ODS) při příležitosti slavnostního zahájení stavby.

BioPharma Hub se stane alma mater mladých farmaceutů

V prostorách centra se usídlí také Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity, která díky novému zázemí rozšíří nabídku vyučovaných studijních programů. Ze studentů zde chtějí vychovat odborníky, kteří budou přicházet do firem nebo působit v regulatorních úřadech jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv. Právě tito odborníci v současné době v tuzemsku chybí. Studující zároveň získají zkušenosti s výrobou léků už během studia. 

„Česká republika potřebuje navýšit počty absolventů medicíny, ale také farmacie a dalších nelékařských zdravotnických oborů. Právě výstavba MUNI BioPharma Hubu umožní vybudovat potřebné špičkové zázemí k tomu, aby bylo možné kvalitně vzdělávat vyšší počty studentů ve strategicky důležitých oborech. Vzdělávání absolventů těchto oborů si zaslouží zvýšenou podporu státu, která by měla mít podobu kontraktového financování, kdy si stát na základě analýzy potřeb objedná u vysokých škol vzdělání nezbytného počtu odborníků klíčových profesí pro zajištění zdraví a bezpečí obyvatel a dalších strategických oblastí,“ vysvětlil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN).

Architekti kladli důraz na udržitelnost

V zázemí MUNI BioPharma Hubu se budou nacházet také laboratoře pro domorodé nebo exotické látky, které mohou při vdechnutí způsobit vážné nebo potenciálně smrtelné onemocnění, kryobanka i jednotka pro experimentální chirurgii. Architekti se při plánování stavby věnovali i udržitelnosti. Proto energetický management objektu počítá např. se světlíky propouštějícími dovnitř co nejvíce denního světla, s výrobou vlastní elektřiny prostřednictvím fotovoltaických panelů či zpětným využíváním tepla z datového centra. Centrum bude využívat teplo z 53 geotermálních vrtů pod objektem a bude mít i akumulační nádrž zadržující dešťovou vodu sloužící ke splachování či dalšímu zavlažování.