Při kontrole medu v maloobchodní síti neuspělo v testech Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) 60 procent vzorků, zatímco loni nevyhověla polovina. Většina nevyhovujících medů byla různými způsoby naředěna. Opět se nejčastěji provinil výrobce JSG med z Plzně. Ani jeden z jeho 12 kontrolovaných vzorků nevyhověl zákonným požadavkům na med, uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Celkem zkontrolovala SZPI 30 vzorků, 18 z nich z různých důvodů nevyhovělo. "Inspekce vzorky odebrala na základě stanovení rizika, když zohlednila výsledky kontrol v minulosti, zároveň vzala v potaz podněty spotřebitelů," uvedl Kopřiva.
S prodejci SZPI zahájila správní řízení o uložení pokuty, nemůže je totiž uložit přímo výrobci. "Pokud se u kontrolovaných subjektů pochybení opakují, přihlížíme k tomu při navrhování výše pokuty," odpověděl Kopřiva na otázku, zda se pokuty při opakovaných prohřešcích zvyšují. Zároveň SZPI předala výsledky Státní veterinární správě, která je může využít při kontrole výrobců a dovozců.
"Metody používané SZPI nejsou mezinárodně schválené a nejsou v kodexu Alimetarius, který je závazný pro med v celé Evropě," řekla Gabriela Straková, spolumajitelka firmy JSG med fungující na trhu 22 let. Podle ní má firma na všechny suroviny analýzy na rezidua zbytkových látek a jsou zdravotně nezávadné. "Med je otestovaný v laboratořích na parametry, které určuje komoditní vyhláška pro med ministerstva zdravotnictví," uvedla. Firmu podle Strakové každý orgán kontroluje jinak.
JSG med podle Strakové podala trestní oznámení na SZPI, protože chce být účastníkem správních řízení, které inspekce vede s obchodníkem, což se firmě zatím nepovedlo. Správní soud a Nejvyšší správní soud ale námitky JSG neuznal a nevpustil výrobce do správních řízení. "Zvolili jsme tedy ústavní stížnost, protože jde o rozpor s listinou práv a svobod, každý má mít právo se vyjádřit," řekla. "Do 14 dnů podáme stížnost k ministerstvu zemědělství kvůli diskriminační činnosti SZPI. Ministrovi půjde na stůl důkazní materiál," uvedla.
Mezi nejčastější prohřešky při výrobě medu patří přidání barviva karamel E150d, která slouží k dobarvení světlých a ředěných medů, přidání oligosacharidů, které se používají k ředění medu. Vadou je také nižší než požadovaná aktivita enzymu diastáza, ta ukazuje na sníženou jakost medu ředěním nebo neodborným zacházením. Nepovolená je také zvýšená přítomnost hydroxymetylfurfuralu, která indikuje sníženou jakost medu neodborným zacházením. U některých medů se výrobci dopustili více prohřešků naráz, čtyři vzorky nevyhověly u tří sledovaných parametrů. "Med je podle legislativy jednosložkovou potravinou, do které je zakázáno přimíchávat jiné složky s výjimkou jiných druhů medu," vysvětlil Kopřiva.
Mezi další výrobce, jejichž vzorky neprošly úspěšně testy, patří Včelapro z Lednice a Medokomerc z Čestína na Kutnohorsku, u některých medů nebyl výrobce uveden. Výsledky kontrol včetně snímků etiket falšovaných medů lze najít na ww.potravinynapranyri.cz.
Pokud chce mít člověk jistotu, že koupí čistý nefalšovaný med, doporučují včelaři najít si svého včelaře, od kterého si jej bude kupovat.
Zdroj ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
