pondělí 27. ledna 2020 Ingrid

Cvičení v Brně simuluje útok hackerů na jadernou elektrárnu

Mohutný kybernetický útok na jadernou elektrárnu simuluje cvičení, které dnes vrcholí v polygonu Masarykovy univerzity v Brně. Proti sobě stojí dva početné týmy informatiků a expertů na kybernetickou bezpečnost z akademických pracovišť, ministerstev, průmyslové sféry i Národního bezpečnostního úřadu. V praxi mnozí z nich čelí při ochraně důležitých provozů skutečným hackerům.

"Jsou zde především proto, aby si vyzkoušeli technické zvládání kybernetických incidentů a procvičili si práci v týmu," řekl dnes novinářům Radim Ošťádal, jenž se v rámci Národního centra kybernetické bezpečnosti zabývá ochranou kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů.

Jde o první technické cvičení svého druhu. Útoky potrvají několik hodin, budou měnit formu a postupně kulminovat. Krize může v krajním případě skončit havárií v provozu fiktivní elektrárny.

Cvičení začalo v úterý, kdy se účastníci seznamovali s infrastrukturou a připravili ji na dnešní hackerské útoky. "Útočníci se budou snažit otevírat taková ta zadní dvířka do systému elektrárny," popsal vedoucí bezpečnostního týmu Masarykovy univerzity Jan Vykopal.

Útočníci vystupující v roli bojovníků proti jaderné energetice sedí v oddělené místnosti. Obránci elektrárny musejí také komunikovat s figuranty v rolích novinářů, své kroky mohou konzultovat s právníkem. Ačkoliv scénář cvičení je fiktivní, v detailech vychází z praxe. "Denně jsme vystaveni typům útoků, které budou útočníci podnikat v rámci tohoto cvičení," uvedl Vykopal.

Kybernetický polygon otevřela univerzita letos na jaře. Vyžádal si investici 22 milionů korun. V uzavřeném prostředí lze útoky testovat bez rizika pro vnější infrastrukturu. Dnešek je první velkou zatěžkávací zkouškou polygonu, uvedl prorektor univerzity Michal Bulant. Vyhodnocení výsledků cvičení potrvá podle ředitele Národního bezpečnostního úřadu Dušana Navrátila do konce října.

Kybernetické útoky jsou globální problém, obranu proti hackerům posilují státy i velké firmy. Hackeři působí celosvětově škody v řádu až stovek miliard dolarů ročně. Napadají bankovní databáze, kódy kreditních karet, ale zaměřují se také na duševní vlastnictví a data z průmyslu a byznysu. Mnohdy mají také politické cíle.

Zdroj: ČTK

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.