V Miroslavi na Znojemsku se po opravách za 25 milionů korun otevřelo jihovýchodní křídlo tamějšího zámku s několika expozicemi. Prohlédly si jej desítky zájemců, kteří se do města sjeli na 26. ročník Meruňkobraní.
Pro návštěvníky převážně gastronomických slavností byl nachystaný kulturní program včetně tradiční soutěže v pojídání meruňkových knedlíků. Jelikož se na zámku nedochoval žádný dobový mobiliář, za socialismu se využíval jako internát, umístilo do něj město několik expozic. "Dlouhodobá expozice představuje samostatný prohlídkový okruh zaměřený na hradní architekturu a její vývoj na územní České republiky. Zámek se totiž může pochlubit jedinečností, která spočívá v zachování prvků z gotiky, renesance a baroka, což jsou styly, v nichž se postupně dostavoval," uvádí se na webu zámku. Mezi nejcennější architektonické skvosty patří místnost se sklípkovou klenbou, kde byla jídelna internátu. Při rekonstrukci byl objeven historický jídelní výtah a malá kaple.
Vítězem soutěže v pojídání knedlíků se 18. července na 26. ročníku Meruňkobraní v Miroslavi na Znojemsku stal s 37 snědenými knedlíky Miroslav Antoš z Brna (na snímku), který nakonec v "rozstřelu" vyhrál nad druhým Ladislavem Janíčkem se stejným počtem. Kuchařky pro letošní rok připravily pro dvanáct závodníků celkem 1030 velkých knedlíků. Miroslav bývala vyhlášenou meruňkovou oblastí a po zrušení zdejší Fruty chtějí místní lidé podle místostarosty Romana Volfa alespoň touto akcí přispět k propagaci tradiční jihomoravské plodiny.
Jednou z expozic bude také ta s názvem Slovanské epopej se vrací na Moravu, což je 20 puzzle o rozměrech dva krát dva metry. Jde o známé obrazy Alfonse Muchy, které byly dříve umístěny na zámku v Moravském Krumlově, než byly odvezeny do Prahy. Puzzle obsahují 163.000 dílků, dohromady váží 97 kilo. Obrazy se ještě postupně skládají.
Zda se dočkají oprav i další dvě třetiny zámku není zřejmé. První část byla opravena po 15 letech snah s pomocí evropské dotace, město investovalo pět milionů. "Víme, že šanci na získání dotací na opravu historických sídel budou mít ti majitelé, kteří vlastní národní kulturní památky, a tou náš zámek není," řekl starosta Roman Volf. Podle něj řeší obdobné problémy každé menší město se svými zámky. Velmi těžce se pro ně hledají kupci, s čímž mají zkušenosti v nedalekých Hrušovanech nad Jevišovkou. Jen málo zájemců o historická sídla je seriózních a podaří se je opravit tak, jako například starožitníkovi Bohumilu Vavříčkovi v Letovicích. Většinou oprava zchátralého objektu zůstává na městě, jak je tomu také třeba v Moravském Krumlově, který koupil zámek před několika dny od společnosti Incheba.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
