Neděle 15. 2. 2026 | Svátek má Jiřina
Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekÚterý, 30. prosince 2025, 19:00
Konec roku se blíží a většina pejskařů už teď řeší, jak zklidnit psa na Silvestra, se kterým se pojí bujaré oslavy. I přestože na mnoha místech už jsou ohňostroje zakázané, petardy a podobná pyrotechnika se ještě stále používat může. Jak psa během silvestrovských oslav uklidnit a vstoupit do nového roku s klidem?
I když se petard, ohňostrojů a hluku nebojí všichni psi, jsou tací, kteří propadají panice. I ten nejzvladatelnější mazlíček se může na Silvestra proměnit v uzlíček nervů. Když se ale na poslední den v roce pečlivě připravíte, nemusí se proměnit v hororovou noc.
Pokud víte, že se váš pes během silvestrovských oslav bojí, zkuste si naplánovat den mimo ruch a chaos. Ideální je vyrazit do přírody, někam daleko od míst, kde je povolené odpalování rachejtlí a ohňostrojů. Například taková horská túra se psem zajistí potřebný odstup a odmění námahu při výstupu skvělým novoročním výhledem. Jako bonus navíc chlupáče pořádně unavíte. Nezapomeňte se ale na cestu vybavit dostatečným množstvím pamlsků.
Pokud ale nemáte možnost odjet do přírody a silvestrovské oslavy musíte přečkat doma, myslete na to, že nejvhodnější čas na venčení je ideálně během dopoledne. Později už svého psa rozhodně nepouštějte z vodítka, aby se při případném leknutí z exploze nedal na útěk.
Doma mu vytvořte příjemné prostředí. Ideálně mu nachystejte oblíbenou deku, pelíšek a dostatek oblíbených ňaminek. Pokud chcete být kreativní, vyrobte domácí pamlsky. Nezapomeňte také na to, že pejsci vnímají to, jak jste naladění vy. Pokud se tedy budete stresovat a budete napjatí, s největší pravděpodobností si tyto emoce váš domácí mazlíček převezme z vás.
Pokud se váš pejsek nedokáže ani doma uvolnit a nezabírají ani pamlsky, mazlení nebo hračky, můžete zkusit předepsání sedativ od veterináře. Zatímco bylinné nebo homeopatické přípravky lze zakoupit například v lékárnách nebo na internetu, klasické léky musí předepsat zvěrolékař. Protože ne každý pes reaguje na účinné látky stejně, je vhodné všechny přípravky konzultovat s veterinářem.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pokud mohu říct svůj názor:
rady v článku jsou sice dobře míněné, ale po mnohaletých zkušenostech jim moc nevěřím.
Naše první fenka (kříženec knírače) byla neuvěřitelně statečná. Pokud se jednalo o ochranu jejích páníčků, pak byla ochotná nasadit vlastní život. V extrému se dokonce rozkročeně postavila proti přijíždějící šalině, odhodlaná chránit mě vlastním tělem (a já měl co dělat, abych ji zavčas odtáhl stranou).
Ovšem když se blížil konec roku, bylo zle. Jak to začalo na ulici bouchat, byla vyděšená, třásla se, schovávala se, zalézala pod peřinu - a po Silvestrovském ohňostroji jsme měli několik dalších dnů problém dostat ji na ulici, aby se vyvenčila.
Vyzkoušeli jsme prakticky všechno. Nepomohlo ani to, když já "vydával rány" - mě to prominula, pokud se ale rána ozvala odjinud, bylo zle. Jediná možnost byla použít na Silvestrovský večer nějaký uspávací prostředek, ale k tomu jsme se nikdy neuchýlili.
Bohužel, pejsci nás opouštějí až příliš brzy - a tak ji po 14letech vystřídala druhá fenka knírače - Ajda (hd.cz/ajda).
Ajda už nebyla štěně - měla tři roky - a tudíž i nějaké zažité zvyky. Pocházela z malé vesničky, možná za celý život neopustila rodný dvorek - a já ji najednou vzal do velkého světa. Několikahodinovou cestu vlakem mi prospala na klíně - ale pak jsme vystoupili na hlavasu a ona uviděla MĚSTO. Spousty lidí, aut a šalin - a spousty nohou, které ji ohrožovaly při nástupu i výstupu - to všechno musela přežít cestou do nového domova a potom si na to zvyknout během co nejkratší doby. Statečnost? v obraně páníčků si s Benčou rozhodně nezadala - a přece. Vylekal ji igelitový sáček, nesený větrem ulicí. Uskočila, když sebou začal "plácat" napůl odlepený plakát. A vyděsilo ji, když poprvé začalo pršet - a všichni otevřeli deštníky (asi před tím nikdy žádný neviděla). Ale zvykala si rychle a za čtyři měsíce jsem si z ní vychoval "městského psa", který mě přes město doprovázel bez vodítka - a bez toho vodítka jsme se obešli celé ty následující roky.
Ale chceme se bavit o tom ohňostroji - a já na něj s obavou čekal. S Benčou jsme to před tím prožívali opravdu těžce - jaké to bude teď, u pejska z vesnice, který byl zvyklý na ticho...?
No - nebudu vás napínat - AJDU NĚJAKÉ RACHEJTLE A STŘÍLENÍ PROSTĚ NEZAJÍMALO. Mohli jste kolem ní střílet z kanónu - buď při tom spala, nebo se zkrátka chovala zcela normálně - zdůrazňuji - nějaký rámus mimo byt jí byl šumafuk, ganz egal - jednoduše to ignorovala. A já si uvědomil, jak rozdílnou povahu mohou mít dvě fenky, které by (nezasvěcený) od sebe nerozeznal, které měly polovinu vlastností - jak přes kopírák, kdežto ty další vlastnosti tak neuvěřitelně odlišné...
A tak moje rada?
Smiřte se s tím, že každý pejsek je jiný. Pomáhejte jim, starejte se o ně - ale neztrácejte hlavu, když se váš pes bude chovat jinak, než čekáte. Protože některé věci můžete psa naučit, ale nikdy nezměníte pejskovu povahu. Například obě naše fenky byly hlídači a odhodlaní ochranáři svých páníčků - a tomu by je nikdy nikdo neodnaučil.
A zatímco Benču by asi nikdo neodnaučil strachu ze střelby, Ajdu by zase nikdo nenaučil, aby se takové "hlouposti" bála.
Na závěr - přeju, ať na Silvestra dokážete toho svého pejska uklidnit.
