So 5. 9. 2026Boris
Kultura

Brněnské městské části chtějí pořídit kroje, usilují o rozvoj krojovaných akcí

ČTK2 minuty čtení27. 9. 2025, 19:00
ilustrační foto
ilustrační foto · Foto: Richard Horák

Tradice krojovaných akcí v Brně zažívá v mnoha městských částech rozkvět. Vedení radnic, folklorních spolků či organizátoři akcí usilují o rozšíření aktivit, při kterých by mohli lidé kroje nosit. Častou bariérou je, že nemají ani základní soupravy oděvu a většinou si kroje půjčují. Plyne to z průzkumu, o kterém dnes informovalo město na svém webu data.Brno.cz. Zlepšit se to může díky projektu participativního rozpočtu Obnova tradic Brněnska, na jehož základě získají městské části na kroje peníze z rozpočtu města.

Většina městských částí si kroje půjčuje

První fáze projektu se vzhledem k velkému zájmu veřejnosti i složitosti tématu zaměřila na přehled o současném stavu. Radnice se vyjadřovaly například k tomu, zda se u ně kroje oblékaj a při jakých příležitostech.

V současnosti se krojované zábavy či akce konají ve 23 částech z 29, nejčastěji jsou to od května do září hody. Zásadním faktorem, který ovlivňuje živost tradic, je existence aktivní místní komunity a dobrovolníků. Folklorní spolek či chasa funguje stabilně v 19 částech. Kroje má k dispozici jen šest částí, většina si je půjčuje. Nejčastěji se nosí původní kroje spjaté s Brněnskem nebo kyjovský kroj. I tam, kde je několik kusů, se často jedná o omezený počet a nedostatečné velikostní rozpětí. V mnoha případech tak městské části kombinují vlastní kroje s půjčenými.

Tři městské části neprojevily zájem o rozšíření akcí

Přes 70 procent samospráv chce rozšířit příležitosti, při kterých by se kroje mohly využívat. Odpověď „spíše ne" zvolily tři části, a to Bohunice, Ořešín a Útěchov. Devatenáct radnic také vyjádřilo zájem o pořízení krojových kompletů. Celkem by bylo potřeba 350 až 400 kusů, nároky na vzhled a bohatost jsou různorodé.

Mezi bariérami rozvoje folklorních akcí patří nedostatek krojů nebo peněz, nezájem mladší generace, chybějící organizátoři či nedostatek znalostí a dovedností. Z dotazníků vyplynulo několik doporučení, které by mohly obnově tradic přispět. Mezi nimi je zřízení centrální databáze krojů a jejich správců či rozšíření workshopů pro veřejnost třeba na téma péče o krojeí.

Projekt Obnova tradic Brněnska dosud pomohl sedmi částem, které už měly připravené návrhy krojů. Získaly čtyři miliony korun. Vzhledem k velkému zájmu i v jiných částech pak rozpočet vzrostl téměř na šest milionů korun.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

2

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
Martin Šerák30. 9. 2025, 9:26
k paní Lence: Tato zpráva informuje právě o tom, proč mnoho městských částí, bývalých obcí, nemá vlastní kroje nebo jich má málo. Hlavním důvodem používání kyjovských krojů je nedostatek místních krojů a financí na ušití nových původních krojů a až na třetím či dalším místě nedostatečný zájem dostatečně velké skupiny lidí o kroje a o folklórní tradice. V půjčovnách krojů bohužel nemají X variant místních krojů, ale mají obvykle jen ten nejčastěji poptávaný kyjovský kroj. :-
LK
Lenka Kuchařová28. 9. 2025, 15:09
Nechápu proč v Brně nosí kyjovské kroje,které patří do Kyjova.Když jsem působila v souboru v Omicích,tak na každé přehlídce byla odbornice na kroje - paní Jelínková,která sledovala jestli máme správně oblečný omický kroj a jestli odpovídá přesně poblasti,kterou jsme reprezentovali.Kdybychom přijeli v kyjovském kroji,tak bychom dostali vynadáno.Dneska třeba v Bystrci chodí v kyjovskémn kroji a nikomu to nevadí.Proč si nenechají v Entnografickém muzeu navrhnout kroj,který odpovídá části,ze ktreré pocházejí ?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Kamery spočítají cestující brněnské MHD. Mají pomoci odhalit přeplněné spojeDoprava

Kamery spočítají cestující brněnské MHD. Mají pomoci odhalit přeplněné spoje

Dopravní podnik města Brna (DPMB) zavádí do ostrého provozu systém automatického počítání cestujících. Kamerová technologie v celkem 734 vozidlech MHD eviduje nástupy a výstupy cestujících s přesností na téměř sto procent. Systém může DPMB pomoci flexibilněji plánovat spoje.

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startujeDoprava

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startuje

Studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol mají znovu příležitost přijít s řešením, které zlepší bezpečnost silničního provozu. Soutěž MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice vstupuje do 9. ročníku. Přihlásit se mohou jednotlivci i týmy, registrace projektů probíhá do 31. března 2027.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook