Brněnské Náměstí Svobody v polovině srpna ožije lidovými tradicemi. Do centra dorazí více než 250 krojovaných zástupců chas z 23 městských částí, kteří se zapojí do vůbec prvních celoměstských hodů. Třídenní program nabídne slavnostní průvod, cimbálovou muziku, Moravskou besedu i další folklorní vystoupení,

Náměstí Svobody v polovině srpna zaplní kroje, cimbálová muzika i lidové tradice. Brno chystá vůbec první celoměstské hody, do kterých se podle aktuálních plánů zapojí chasy z dvaadvaceti městských částí. Návštěvníky čeká stavění máje, průvod, hodová zábava i pravděpodobně největší společné tančení Moravské besedy v brněnských krojích.

Asi 500 kraslic ročně ozdobí malérečka Soňa Štossová z Tetčic na Brněnsku. S přípravou na Velikonoce začíná obvykle po Vánocích. Inspiraci před lety našla v televizním pořadu. Kolem sebe neměla nikoho, kdo by tradiční techniky ovládal, a tak se začala učit sama. "První pokusy neměly zrovna valné výsledky. Chce to trpělivost, vyčkat a vytrvat," řekla Štossová.

V Židlochovicích na Brněnsku v poslední pěti letech výrazně ožily folklorní tradice. Zatímco dlouho se v nich konaly pouze zářijové hody, po vzniku spolku Kanava v roce 2020 se přidaly další akce, jako jsou krojované plesy, masopustní průvod, dětské májové hodečky či prosincová obchůzka Lucek. Město toto oživení výrazně podpořilo tím, že nechává postupně šít tradiční židlochovické kroje v podobě, v jaké byly známé v polovině 19. století, řekla Iva Šosová ze spolku Kanava.

Brno navýší rozpočet projektu na obnovu tradičních krojů pro své městské části o 3,4 milionu korun. Celkem tak město do šití krojů investuje 9,4 milionu. Radní rozhodli o zvýšení částky kvůli velkému zájmu jednotlivých částí, které chtějí uchovat a znovu oživit své folklorní tradice.

Tradice krojovaných akcí v Brně zažívá v mnoha městských částech rozkvět. Vedení radnic, folklorních spolků či organizátoři akcí usilují o rozšíření aktivit, při kterých by mohli lidé kroje nosit. Častou bariérou je, že nemají ani základní soupravy oděvu a většinou si kroje půjčují. Plyne to z průzkumu, o kterém dnes informovalo město na svém webu data.Brno.cz. Zlepšit se to může díky projektu participativního rozpočtu Obnova tradic Brněnska, na jehož základě získají městské části na kroje peníze z rozpočtu města.

Vesmírné a folklórní motivy spojuje módní kolekce Hvězdárny a planetária Brno. Trička i kšiltovky s mimozemšťany vznikly k příležitosti ročního výročí založení kontaktního centra pro mimozemské (a jiné) civilizace na Kraví hoře, řekl ředitel hvězdárny Jiří Dušek. Přibudou také mikiny, ponožky a trenýrky, dodal.

Tradiční jízda králů v Hluku na Uherskohradišťsku není jen folklorní slavností, ale i přehlídkou mimořádného řemeslného umu. Jedním z výrazných symbolů jsou papírová srdce, která zdobí koně královské družiny. Tato nápaditá a barevná ozdoba se ve městě vyrábí výhradně v jediné rodině už po tři generace.

Tanečníci ve Vyškově včera zkusili znovu po několika letech překonat rekord v počtu lidí tančících Hanáckou besedu. To se však nepodařilo. Bylo jich o necelou stovku méně, konkrétně 354. Vytvořili ale rekord nový, a to v největším věkovém rozpětí osob tančících Hanáckou besedu. Tanečníci rekord na vyškovském Masarykově náměstí v počtu tančících naposledy překonali v roce 2013, tehdy jich bylo 440.

Kulturní nabídka jihomoravských Velikonoc zahrnuje umění s duchovním poselstvím i zábavu na náměstích. K tradičním velkým akcím patří Velikonoční festival duchovní hudby, který potrvá od 13. do 27. dubna. Koncerty svou náplní odpovídají duchovnímu významu jednotlivých dnů v křesťanském kalendáři, program je na festivalovém webu. Svéráz jihomoravských Velikonoc dotváří živý folklor na venkově, jarmarky ve městech a košty ve vinařských obcích.