Brněnské městské části chtějí pořídit kroje, usilují o rozvoj krojovaných akcí

Většina městských částí si kroje půjčuje

První fáze projektu se vzhledem k velkému zájmu veřejnosti i složitosti tématu zaměřila na přehled o současném stavu. Radnice se vyjadřovaly například k tomu, zda se u ně kroje oblékaj a při jakých příležitostech.

V současnosti se krojované zábavy či akce konají ve 23 částech z 29, nejčastěji jsou to od května do září hody. Zásadním faktorem, který ovlivňuje živost tradic, je existence aktivní místní komunity a dobrovolníků. Folklorní spolek či chasa funguje stabilně v 19 částech. Kroje má k dispozici jen šest částí, většina si je půjčuje. Nejčastěji se nosí původní kroje spjaté s Brněnskem nebo kyjovský kroj. I tam, kde je několik kusů, se často jedná o omezený počet a nedostatečné velikostní rozpětí. V mnoha případech tak městské části kombinují vlastní kroje s půjčenými.

Tři městské části neprojevily zájem o rozšíření akcí

Přes 70 procent samospráv chce rozšířit příležitosti, při kterých by se kroje mohly využívat. Odpověď „spíše ne" zvolily tři části, a to Bohunice, Ořešín a Útěchov. Devatenáct radnic také vyjádřilo zájem o pořízení krojových kompletů. Celkem by bylo potřeba 350 až 400 kusů, nároky na vzhled a bohatost jsou různorodé.

Mezi bariérami rozvoje folklorních akcí patří nedostatek krojů nebo peněz, nezájem mladší generace, chybějící organizátoři či nedostatek znalostí a dovedností. Z dotazníků vyplynulo několik doporučení, které by mohly obnově tradic přispět. Mezi nimi je zřízení centrální databáze krojů a jejich správců či rozšíření workshopů pro veřejnost třeba na téma péče o krojeí.

Projekt Obnova tradic Brněnska dosud pomohl sedmi částem, které už měly připravené návrhy krojů. Získaly čtyři miliony korun. Vzhledem k velkému zájmu i v jiných částech pak rozpočet vzrostl téměř na šest milionů korun.