V Židlochovicích na Brněnsku v poslední pěti letech výrazně ožily folklorní tradice. Zatímco dlouho se v nich konaly pouze zářijové hody, po vzniku spolku Kanava v roce 2020 se přidaly další akce, jako jsou krojované plesy, masopustní průvod, dětské májové hodečky či prosincová obchůzka Lucek. Město toto oživení výrazně podpořilo tím, že nechává postupně šít tradiční židlochovické kroje v podobě, v jaké byly známé v polovině 19. století, řekla Iva Šosová ze spolku Kanava.

Tradice krojovaných akcí v Brně zažívá v mnoha městských částech rozkvět. Vedení radnic, folklorních spolků či organizátoři akcí usilují o rozšíření aktivit, při kterých by mohli lidé kroje nosit. Častou bariérou je, že nemají ani základní soupravy oděvu a většinou si kroje půjčují. Plyne to z průzkumu, o kterém dnes informovalo město na svém webu data.Brno.cz. Zlepšit se to může díky projektu participativního rozpočtu Obnova tradic Brněnska, na jehož základě získají městské části na kroje peníze z rozpočtu města.

Odpoledním programem u větrného mlýna v Kuželově na Hodonínsku dnes vyvrcholily Horňácké slavnosti. Festival věnovaný folkloru devíti obcí v podhůří Bílých Karpat trval od čtvrtka, centrem byla obec Velká nad Veličkou. Na přehlídce folkloru se představilo 500 krojovaných dospělých a 250 dětí, řekla předsedkyně programové rady Irena Mikesková.

Markéta Maláníková z Dolních Bojanovic se šití podlužáckých krojů věnuje od malička. „U nás je to rodinná tradice. Skoro všechno, co vím, mě naučili stařečci,“ vzpomíná na své začátky. Za časově náročnou tradiční rukodělnou výrobu si vysloužila hned dva tituly, stíhá k tomu ale také provádět návštěvníky v hodonínském muzeu a režírovat ochotnické divadlo.

Léto a začátek podzimu je obdobím hodů, které se slaví i v Brně. Kvůli pandemii koronaviru byly ale mnohé z nich odloženy nebo úplně zrušeny. Kam tedy letos vyrazit na hodovou zábavu? Brněnská Drbna přináší aktualizovaný seznam hodů v jednotlivých městských částech.

Růžena Komosná, nejstarší obyvatelka Dolních Bojanovic, zemřela tento pátek ve věku 99 let. Nadaná vyšívačka krojů, fokloristka a tanečnice zůstala aktivní až do vysokého věku, podlužácké kroje vyšívala tři čtvrtě století.

Více než 30 000 lidí dorazilo o víkendu na jubilejní dvacátý ročník folklorních slavností Slovácký rok do jihomoravského Kyjova. Neopakovatelná atmosféra, skvělý program i organizace, takové byly bezprostřední reakce návštěvníků na místě i na sociálních sítích. Organizátoři si však největší překvapení připravili až na závěr - na další ročník nemusí návštěvníci čekat čtyři roky, ale poprvé v historii pouhé dva.

Slovácký rok v Kyjově je bezesporu největším folklorním svátkem u nás. Nejstarší národopisná slavnost se koná jen jednou za čtyři roky a přiláká do malého města na Slovácku desetitisíce návštěvníků. Na co se mohou od 15. do 18. srpna těšit?

O víkendu 20. a 21. října se Vracov na Hodonínsku stal dějištěm největších krojovaných hodů v republice a možná i v Evropě. Čtyř a půl tisícové městečko totiž v posledních letech trhá v počtu krojovaných jeden rekord za druhým. Když bylo místních lidí v kroji v průvodu před pár lety 660, říkalo se, že víc krojů už ve Vracově snad ani nemůže být. A že jej ten den vytáhl každý, kdo měl kulmované sukně, vyšívanou kordulku a turecký šátek po babičce ve skříni. Omyl. Loni se tady totiž do kroje obléklo „astronomických“ 930 lidí včetně nemluvňat. A to je každý pátý.

Účastnící největší networkingové konference pro novináře a bloggery píšící o cestování TBEX v Ostravě se rozjeli do regionů za zajímavými tématy. Dvoudenní program nabitý autentickými zážitky pro ně připravila také jižní Morava. Tradiční návštěvy vinařů a známých míst doplnila jízda na traktoru mezi vinicemi, focení Moravského Toskánska nebo domácí stloukání másla u ježovských tetiček.