Záchranáři zveřejnili statistiku za minulý rok. Přibylo resuscitací a špatných stavů po užití drog

Ve srovnání s rokem 2023 došlo v uplynulém roce u jihomoravských záchranářů nejen k poklesu výjezdů, ale k poklesu přijatých tísňových volání. Loni jich bylo 188 018, v roce 2023 to bylo 198 188. V roce 2024 měli jihomoravští záchranáři v denní směně v ostrém provozu k dispozici 56 posádek včetně vrtulníku na 24 základnách.

„Roky 2023 a 2024 si byly, co do počtu událostí, velmi podobné. Číslo je to vysoké a je potřeba říct, že často suplujeme práci praktiků či pohotovostí. Poměr volání na tísňovou linku a realizovaných událostí dokládá, že významnou část hovorů zvládnou odfiltrovat naši zkušení operátoři. Často naráží i na fakt, že lidé například vůbec nemají domácí lékárničku. Snažíme se s tím pracovat a edukovat veřejnost tak, aby přejala zodpovědnost za svoje vlastní zdraví, aby se o sebe více starala, myslela na prevenci a dokázala si při méně závažných zdravotních potížích poradit. Při těch akutních samozřejmě rádi pomůžeme, to je naše práce. Činnost nám naopak komplikují situace, kdy volající záměrně nadhodnotí závažnost stavu pacienta, aby získal výhodu. Jenomže pak posádka na místě zjistí, že její výjezd potřeba nebyl. A resuscitační vůz nám může chybět tam, kde jde skutečně o život,“ popsala v tiskové zprávě ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová.

Záchranáři se podle mluvčí Michaely Bothové začali více věnovat jak paliativní, tak sociální péči. „Jde nám o důstojný odchod dlouhodobě chronicky či nevyléčitelně nemocných z tohoto světa. Je to prospěšné jak pro pacienty samotné, tak pro jejich blízké, ale také pro naše zdravotníky. Nebudou totiž přetíženi výjezdy, které vlastně do pole urgentní medicíny nespadají. Zavedli jsme směrnice o paliativní péči a o sociální první pomoci do naší každodenní praxe, jakožto jedna z prvních záchranek v ČR. V rámci směrnice sociální první pomoci nabízíme pacientům kontakty na organizace, které jim mohou pomoci v řešení jejich dlouhodobých problémů. Jedná se například o týrané či jinak znevýhodněné děti, o pacienty s různými závislostmi, agresí, psychickými nebo sociálními problémy, o osamělé občany, ale také třeba o lidi bez domova. Naše výjezdy k nim nemusí být nutné, pokud jim bude věnována soustavná péče ze strany zmíněných organizací,“ uvedla Michaela Bothová.

Jihomoravští záchranáři jezdili nejčastěji k pacientům s interními a neurologickými diagnózami jako jsou dušnost, slabosti, různé typy bolestí či kolapsy, podle mluvčí dále ošetřovali úrazy, pomáhali při porodech, intoxikacích či dekompenzaci psychiatrických stavů.

„Navýšení evidujeme, pokud jde o počet resuscitací, dále o takzvaná škodlivá požití, tedy zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s návykovými látkami, pak také u psychóz a mírně se zvedl počet pacientů do 18 let. Naopak ve většině klíčových kategorií jsme zaznamenali pokles,“ říká Hana Albrechtová.

Záchranářský vrtulník v loňském roce vzlétnul v 783 případech. Záchranáři nalétali 545 hodin. Důvodem vzletu byl předpoklad směřování pacientů.

Zajímavostí je i počet rozdaných plyšových pejsků Defíků pro uklidnění malých pacientů, těch k dětem putovalo 1552. „Vozíme je v sanitkách pro nemocné a zraněné děti, aby zmírnil jejich útrapy. Děkujeme všem, kteří nám na tuto velmi účinnou psychologickou pomůcku přispívají,“ doplnila mluvčí.