Povodí Dyje by mohla v budoucnu pomáhat voda z Dunaje. O tomto nápadu začala česká a rakouská strana debatovat teprve loni a nyní nechají česká ministerstva zemědělství a životního prostředí zpracovat dvě studie. Jejich cílem je zjistit, jak by kanál změnil hydrologické poměry v povodí Dyje a zda tento zásah do krajiny a změna vodního režimu neovlivní negativně ekosystém, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Snaha o propojení povodí kanálem, který by měl rozměry zhruba Baťova kanálu, je reakcí na klimatickou změnu a vysychání jihomoravské krajiny. „Je potřeba se na dopady klimatické změny adaptovat a víme, že jižní Moravu trápí sucho více než ostatní regiony,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Upozornil, že kanál, který by byl dlouhý zhruba 60 až 70 kilometrů, by nebyl megalomanskou stavbou jako kdysi plánovaný kanál Dunaj - Odra - Labe.
Podle vědeckého tajemníka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Jiřího Kolmana vysychá povodí Dyje na obou stranách hranice kvůli stále časnějšímu startu vegetační sezony a vyšším teplotám. Více vody se odpaří přímo z krajiny a rostliny při delší vegetační sezoně spotřebují více vody pro svůj růst a ochlazování. „Sucho je častější a intenzivnější a jeho dopad na ekosystémy je stále vážnější,“ doplnil Kolman.
Představitelé jižní Moravy se inspirovali v Rakousku, kde již řadu let existuje Marchfeldkanal, který obtéká ze severu v délce 90 kilometrů Vídeň, bere si vodu z Dunaje a opět se do něj vlévá. Kanál směrem na jižní Moravu, jehož trasování bude potřeba prověřit, bude mít velmi podobné benefity jako ten rakouský. Může prospět vodní bilanci v povodí Dyje, tedy vylepšovat hladinu Vranovské přehrady, do níž by měl ústit, Novomlýnských nádrží a také by mohl dodávat vodu do oblasti Soutoku, tedy lužních lesů na soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Vodu z něj by mohli získávat zemědělci pro závlahy a kanál by také mohl přebírat část průtoku při povodních.
Přínos v něm vidí i Rakušané, kteří zpracovávají vlastní studie, drtivá většina kanálu by totiž vedla územím sousedního státu. Podle náměstka ministra zemědělství Radka Lanče by za normálních okolností teklo do kanálu pět procent vody z Dunaje, Rakušané by si část odebírali pro svoje potřeby a dotok do Dyje by byl zhruba dva až čtyři metry krychlové za vteřinu.
Kdy by se mohl kanál začít stavět, pokud studie ukážou jeho výhodnost a to, že nebude škodit současným ekosystémům, je zatím podle Hladíka obtížné říct. „Nicméně pokud tyto první dvě studie vyjdou kladně, další rok by se mohly dělat navazující studie a za tři roky bychom mohli mít mezivládní dohodu. Poté by se musela začít dělat projektová a investiční příprava a to už momentálně nelze časově odhadnout,“ řekl Hladík. Samotná stavba Marchfeldkanalu trvala Rakušanům osm let.
Vedle vodohospodářských výhod by kanál měl i turistické využití. Bylo by možné po něm plout jako po Baťově kanálu a vedla by podél něj cyklostezka jako kolem Marchfeldkanalu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Vodní doprava je nejekologičtější a nejlevnější vůbec. Je potřeba splavnit řeku Moravu či nějaký kanál od Dunaje někam k naší železnici, třeba do Hodonína, tam udělat kontejnerový terminál a kontejnery třeba z Číny vozit přes Suez, Černé moře a Dunaj k nám. Dnes jdou oklikou přes Hamburk, kde nás obírají o velké miliony na poplatcích, které běžně dělají i 10-20 násobek ceny té vlastní lodní dopravy.
