Muzeum města Brna odhalilo v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Medlově náměstí doposud nezdokumentovanou hrobku, pravděpodobně z šestnáctého století. Zděná krypta byla na stejné ose jako hrobka královny Elišky Rejčky nebo Jindřicha z Lipé. Právě ostatky šlechtice Jindřicha odborníci v rámci výzkumu studují také.
Muzeum města Brna a odborníci z Masarykovy univerzity provedli exhumaci ostatků Jindřicha z Lipé. Jeho hrobka byla ovšem již předtím otevřena, a to v roce 1966. V té době se však jednalo pouze o záchranný výzkum kvůli tehdejší rekonstrukci starobrněnské baziliky. Kompletní dokumentaci výzkumu ze šedesátých let však odborníci nemají k dispozici. V devadesátých letech byla hrobka vrácena na nepůvodní místo.
Jindřich z Lipé byl významný český šlechtic čtrnáctého století. V průběhu života dosáhl vysokého postavení, měl výrazný podíl na emancipaci české šlechty. Jan Lucemburský jej jmenoval moravským zemským hejtmanem. Mimo jiné byl také životním partnerem ovdovělé české královny Elišky Rejčky.
Ostatky Jindřicha z Lipé z druhotného hrobu nyní podléhají novému antropologickému výzkumu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V příštím roce budou jeho ostatky vráceny do originálního zděného hrobu. „Plánujeme pietní uložení ostatků, přičemž místo odpočinku bude řádně označeno stejně jako u královny Elišky Rejčky,“ dodal P. Wit Marciniec, převor komunity Augustiniánského opatství při bazilice, se kterou Muzeum města Brna spolupracuje. Spolu s Jindřichem byly však v hrobce uloženy také ostatky dalších jedinců. Analýza by měla zjistit, zda šlo o jeho příbuzné.
V roce 2023 byl v kostele proveden revizní georadarový průzkum, při kterém archeologové identifikovali v severní lodi stavby anomálii. Po dohodě s řádem brněnských augustiniánů výzkumníci v červnu zvolili k přístupu do dutiny co nejšetrnější metodu, tedy pouze jeden vrt a průzkum pomocí kamery. „Za pomocí laserového snímání jsme byli schopni vytvořit detailní 3D model doposud nezdokumentované hrobky, která se skrývala čtyřicet centimetrů pod současnou dlažbou baziliky,“ sdělil novinářům specialista Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
„Krypta byla na stejné ose jako hrob Jindřicha z Lipé a spolu s hrobkou Elišky Rejčky tvoří linii nejvýznamnějších pohřebních míst před hlavním oltářem chrámu,“ uvedl vedoucí výzkumného projektu Ctibor Ostrý, historik Muzea města Brna.
Při nálezu krypty odborníci odhadovali, že se bude jednat o hrob ze stejné doby, tedy ze středověku. Překvapením však bylo, že hrobka je pravděpodobně z období baroka. „Nejspíš patří do éry cisterciáckého řádu ve Starém Brně, tedy dohadujeme šestnácté až sedmnácté století,“ doplnil Ostrý. Podle týmu odborníků jsou však v hrobce uloženy ostatky nejméně jednoho jedince.
Odborníci teď budou pokračovat s dalšími výzkumy, aby mohli zúžit okruh lidí, o jejichž ostatky by se mohlo jednat. Vzhledem k umístění hrobu předpokládají, že by mohlo jít o některou z abatyší cisterciáckého kláštera nebo o člena významné šlechtické rodiny. Prozatím mají vytypovaných zrhuba šest šlechtičen. Výzkum typologie cihel hrobky, druhu malty, ale i podrobného vzhledu hrobky pomůže seznam dále zúžit. Na základě výsledků budou později historici pátrat v archivech pro odkrytí totožnosti pohřbené osobnosti.
„V bazilice je stále pár slepých míst, ale nepředpokládáme, že se tu bude ještě nějaká zděná hrobka ukrývat. V bazilice se však pohřbívalo i do hlíny, což geofyzikalní metodou, kterou využíváme, není možné odhalit. Šlo by to jen plošným odkryvem, což není v plánu,“ řekl Ostrý.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zajímalo by mě, zda byly prozkoumány ostatky Elišky Rejčky a případný výsledek.