Ve dvou z jedenácti navštívených domovů pro lidi s demencí zjistil ombudsman špatné zacházení s klienty. Šlo o pochybení ve více oblastech péče, jako je například omezování volného pohybu či respektování soukromí. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí ombudsmana Markéta Bočková. O zjištěních z návštěv veřejný ochránce práv informoval vedení zařízení a doporučil, jak by se měla praxe v domově změnit.
Od roku 2021 navštívili pracovníci Kanceláře ombudsmana jedenáct zařízení v deseti krajích. „Péče o člověka s demencí je specifická. Personál musí vycházet z odborných poznatků o onemocnění a brát ohled na to, v jakém stadiu nemoci se dotyčný nachází. Intuitivní a neodborný přístup může přímo zhoršovat obtíže klienta nebo mu dokonce působit utrpení. V aktuálně ukončené sérii návštěv jsme se s kolegy zaměřili právě na zařízení poskytující péči lidem se syndromem demence. Chtěli jsme ověřit, jak s touto skupinou klientů v zařízeních pracují, a upozornit na možná rizika," uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Špatné zacházení odhalili pracovníci Kanceláře ve dvou zařízeních. V obou šlo o pochybení ve více oblastech. Právě kvůli nahromadění problémů už pochybení dosáhla intenzity špatného zacházení.
V prvním zařízení se pochybení týkala především poskytování neodborné a rizikové péče založené spíš na intuici než na odborných znalostech. Problém byl i v samotné komunikaci s klienty. Přestože část obyvatel dotyčného příhraničního domova pocházela z Německa, většina zaměstnanců německy neuměla. Klienti proto museli přizpůsobovat komunikaci schopnostem personálu. Zaměstnanci navíc neznali alternativy pro komunikaci s klienty s demencí. V zařízení panoval podle zjištění ombudsmana uniformní režim bez ohledu na potřeby klientů. Personál nevyhodnocoval riziko podvýživy ani nedokázal posilovat soběstačnost klientů. Dostatečně také nerespektoval soukromí klientů při hygieně.
Obdobná situace byla i ve druhém zařízení. Poskytovanou péči tam poznamenala neodbornost a zásadní nedostatek personálu. Zaměstnanci pečovali o více klientů, než bylo zvládnutelné. Klienti měli také omezený volný pohyb.
Pracovníky Kanceláře při návštěvách zajímalo celkové prostředí domovů, náplň dne klientů včetně toho, zda se mohou volně pohybovat po zařízení a jeho okolí. Zabývali se i úrovní zdravotní péče, především tím, jak v zařízeních u klientů s demencí a zhoršenou možností komunikace přistupují k otázkám zjišťování a léčení bolesti či deprese.
Doporučení ke zlepšení poskytované péče se týkala nejčastěji zdravotní a ošetřovatelské péče. „Téměř vždy jsme doporučovali věnovat větší pozornost prevenci podvýživy, kterou jsou lidé s demencí mimořádně ohroženi. Obdobně často jsme doporučovali, aby zařízení upustila od plošného nerozlišujícího přístupu v oblasti volného pohybu. U každého klienta musí personál individuálně vyhodnotit, zda se zvládne samostatně bezpečně pohybovat mimo zařízení," shrnul Schorm.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
