Počasí dnes23 °C, zítra27 °C
Neděle 16. června 2024  |  Svátek má Zbyněk
Bez reklam

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Nejsou peníze jako peníze aneb od barevných kamínků k bitcoinu

PR článek

Již od začátků lidské civilizace hledá lidstvo optimální formu peněz. To, co je dnes běžnou součástí našeho života, tedy peníze, prošlo dlouhým vývojem, který, jak se zdá, nikdy nekončí. Člověk měl historicky s rozvojem zemědělství, řemesel, obchodu i průmyslu čím dál větší potřebu vyjadřovat prostřednictvím „něčeho“ hodnotu svých výpěstků, výtvorů, produktů i služeb něčím, co by hodnotu, resp. směnnou hodnotu všeho zboží poměřovalo.

Je logické že toto něco mělo podobu toho, co bylo v dané konkrétní době a prostoru široce dostupné, uchopitelné, známé a mělo předpoklady roli peněz hrát.

Z hodin dějepisu víme, že těmito prvotními prostředky směny byly např. kožešiny, plátno, mušle, různé kamínky, i velké kameny, až se na dlouhou dobu usídlilo na tomto pomyslném trůnu zlato a stříbro. A vydrželo tam v jistém smyslu dodnes.  Zlaté a stříbrné mince měly ve svém obsahu stále více různých příměsí, které drahé kovy nahrazovaly, přestože nominální hodnota se neměnila. A tak se zrodila hned u těchto tzv. komoditních peněz i inflace. Nicméně, v „čisté podobě“ ryzího kovu je dodnes zlato jednou z výrazných položek centrálních, institucionálních i privátních držitelů.

Vznik papírových peněz je spojován s Čínou někdy na přelomu 1. a 2. tisíciletí, v Evropě až o stovky let později. Papírové bankovky jsou určitě z pohledu logistiky mnohem praktičtější, ale přinášely i nové možnosti, myšleno s negativním znaménkem, dají se na rozdíl od zlata i stříbra lépe falšovat, téměř nekonečně tisknout, a dá se na ně uvést jakékoli číslo, tedy i to s mnoha a mnoha nulami. A jsme zase u té inflace.

Přechod k digitální podobě peněz přišel jakoby lusknutím prstu. Během jedné generace, tedy z pohledu lidského života, jsme naše peníze převedli z papíru a mincí do jedniček a nul na svoje internetové bankovní účty, na karty i do telefonu či hodinek. A na rozdíl od papírových peněz či mincí, zde ke vzniku peněz stačí už jenom klik v počítači. Že by zase ta inflace?

Jak je vidno, forma peněz není ani tak důležitá pro vznik/nevznik inflace. Zásadní je, kdo a za jakých podmínek má „prst na spoušti“ pro řízení peněz v oběhu. A zde je jádro pudla.

V historických dobách peníze vznikaly spontánně, postupně si však „panovníci“ začali uvědomovat, co peníze znamenají nejen pro správu věcí veřejných, ale také pro jejich moc a postavení. A protože peněz není nikdy dost, tak usilovali o to, aby měli jejich vznik pod kontrolou, a to z důvodu jejich přerozdělování, využívání pro mocenské cíle, včetně těch válečných.

Střih. Jsme v roce 2024. Ve světě dnes funguje skoro dvě stovky měn, včetně té české, a historie každé z nich je opravdovým obrazem historie dané země či oblasti. Národní měny v dnešní podobě, říká se jim FIAT měny, jsou standardně spravovány trojúhelníkem centrální banka, komerční banky a vláda, ale že by jim to nějak šlo, to nelze říct. Inflační epizody, včetně té české, mohou dosáhnout mnoha desítek procent ročně, i více.

Většina teoretiků peněz, těch minulých i současných, se shoduje na tom, že peníze by měly v ideálním případě plnit tři základní funkce: být měřítkem cen, platidlem a v neposlední řadě i udržovatelem hodnoty, jinými slovy, zjednodušeně, musíme si s našimi penězi umět spočítat nákup v obchodě, zaplatit složenky a ještě i smysluplně spořit.

A pokud si tedy položíme otázku, která z forem peněz plnila či plní v historii i dnes svoje funkce beze zbytku a bezchybně, tak odpověď je jednoduchá, žádná.

I proto se spontánní i ten centrální, na úrovni vlád, vývoj peněz nezastavil a jde dál. Vznikl svět kryptoměn, zkoumá se přechod na úplnou digitalizaci národních měn, vznikají nová měnová uskupení. Z tohoto světa nejvíc mezi veřejnost vstupuje bitcoin. Jeho vznik cca před 15 lety je sice opředen tajemstvím, ale jeho přijetí se postupně stává realitou peněžního a finančního světa. Lákavým na něm je totiž to, že podle všeho jeho množství nelze přitisknout ani nafouknout. A taky to, že program (protokol) bitcoinu si žije jaksi sám. Jako by se bitcoin vracel k vlastnostem zlata, protože ani zlato neumíme vyrobit, pouze ho těžíme a jeho množství na zeměkouli je omezené. Že by tedy konečně našel svět lék na nemoc jménem inflace ? 

Autor tohoto článku je finanční a investiční poradce. Se svými klienty řeší spoření i investování, tedy tvorbu (peněžních) rezerv na období života, kdy už nebude moci, nebo se mu nebude chtít pracovat. Tento text není finančním ani investičním doporučením, ale jednu obecnou radu bych přece jen dal. V silách běžného smrtelníka není sledovat makroekonomické parametry a předjímat vývoj a postavení naší měny a peněz vůbec. Takže až si budete skládat svoji rezervní „hromádku peněz“, řekněme zjednodušeně na důchod, vzpomeňte si na historii, současnost, ale i možnou budoucnost peněz. Jsem hluboce přesvědčen, že žádná z uvedených forem existence peněz není a nebude mimo hru: zlato, měny ani bitcoin.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Pixabay.com

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Nejsou peníze jako peníze aneb od barevných kamínků k bitcoinu  |  Společnost  |  Zprávy  |  Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.