Věstonická venuše se vrátila zpět do Brna. Po cestě z Prahy ji doprovázela zásahovka

Dočasně byla v Praze

Nejstarší keramická soška na světě nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty byla společně s dalšími vzácnými artefakty součástí výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, která v historické budově Národního muzea trvala od loňského září do konce letošního února.

Nyní se Věstonická venuše vrátila do depozitáře Moravského zemského muzea v Brně, které sošku uchovává. Podobně jako při minulých transportech hlídali mimořádně vzácnou památku i policisté z Útvaru rychlého nasazení (URNA).

Výstava v pražském Národním muzeu představila archeologické nálezy šperků a nejrůznějších artefaktů z moravských paleolitických lokalit, především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny. Návštěvníci si mohli prohlédnout náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny z typických dobových materiálů včetně mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo lastur. Šperky či dekorace oděvů plnily ve starší době kamenné nejen zdobnou funkci, ale byly také předmětem směny, fungovaly jako milodar, oběť či léčivý prostředek. Mohly prezentovat příslušnost k určitému etniku či společenské postavení majitele.

Soška bude odpočívat v depozitáři

Věstonickou venuši nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška veliká 11,5 centimetru je dokladem počátků keramiky. Vystavuje se pouze ojediněle, dlouhodobě je uložena v trezoru Moravského zemského muzea. Unikum sošky spočívá v použitém materiálu, až její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v paleolitu ještě známa.

Venuši po převozu do Brna v nejbližších měsících žádná jiná výstava nečeká, bude odpočívat v depozitáři. Veřejnost ji znovu uvidí příští rok, kdy uplyne 100 let od jejího objevu. „Chystáme k výročí poměrně velké akce, nápadů máme spoustu,“ uvedla náměstkyně ředitele Moravského zemského muzea Barbora Onderková.

Součástí výstavy v Národním muzeu byla také rekonstrukce paleolitického hrobu z Dolních Věstonic či originál sošky či loutky z hrobu muže, jemuž archeologové říkají Brněnský šaman. Jde o zrekonstruovanou plastiku muže, ze které byly zachovány hlava, tělo a levá paže. Je složená z jednotlivých částí, které mohly být k sobě i volně připevněné a fungovat spolu podobně jako u loutky. Nálezy z hrobu Brněnského šamana mají podle odborníků stáří přibližně 25.000 let před naším letopočtem. Sošku včera vezli z Prahy do Brna spolu s venuší.